Stalo se oblíbenou zábavou svádět vlastní neúspěchy na všechno a všechny kolem sebe. Zatímco někteří jedinci si svou nenávist dusí doma pod pokličkou, jiní dávají frustraci volný průchod a neštítí se ani těch nejohavnějších činů. Třeba vraždy.

Práce se sériovými vrahy v detenčním zařízení určitě není žádný med. Zvlášť, když se v takovém ústavu někdo rozhodne, že by mohl rychle zbohatnout třeba tak, že těhotné matce vyřízne plod z těla, aniž by se staral o následky. Dá se vůbec takové dítě ještě zachránit?

Říká se, že rodina je základ státu. Nicméně rodina je také základ bezpečného zázemí. Tedy je-li plně funkční. Co když ale některé články scházejí? Co když je na život člověk úplně sám? Pak přichází čas obstarat si chybějící články.

Když se rodině ztratí některý její člen, jde vždy o psychicky náročnou zátěž. Když navíc místní policie nejeví viditelné snahy brát pátrání po nezvěstné vážně, je čas povolat soukromého vyšetřovatele, nebo ještě lépe vyšetřovatelku.

Bojíte se rádi? Někoho vystraší bezcitný vrah, jinému k vyvolání pocitu hrůzy stačí i prostý hmyz. Kolem nás je ale i mnoho dalších důvodů ke strachu, a ne všechny je možné popsat jedním slovem. Co vystraší právě vás?

Knižní sérioví vrazi mívají tendenci vycházet ve svém rukopisu z nějakého vzoru. Inspirace uměleckými díly se stala v těchto případech téměř nepsaným pravidlem. Kdo nevyznává dávné umělce, jako by ani nežil. Vlastně nevraždil.