Víno je úchvatný nápoj. Ostatně, již staří Římané hlásali, že je v něm ukryta pravda. Možné to je, ovšem někdy může taková pravda člověku pořádně zamotat hlavu…

Ostřihomský arcibiskup Job kráčel pomalu a důstojně přes nádvoří. V uctivé vzdálenosti za ním se držel kanovník, nesoucí křeslo. Neklamné znamení, že páni se scházejí na sněm.

„Neudělali ti nic?“ hrnula se k němu Piroska, když ho s úlevou v srdci zahlédla přicházet. „Jsi celý?“
„Nic mi není, nech mě, jen se ptali,“ odpověděl.

Každá mašina potřebuje čas od času vypnout a uložit k odpočinku. Toto pravidlo platí v míře vrchovaté i pro „stroje z masa a kostí“. Jednoho dne se to rozhodla uvést do praxe také hrdinka následujícího příběhu. A ejhle, začaly se dít věci…

„To už přestává všechno!“ hřímal Béla III., zatímco Emerich s Andrásem mlčeli. Co měli taky dělat? Znali svého otce a nemělo smysl ho dráždit ještě víc.

Esztergom. Město uherských králů. Nad lesklou hladinou Dunaje se pyšně zvedá pilišské krasové pohoří, jehož stříbřitě se lesknoucí skály ukrývají ve svém nitru hluboké rokliny s potůčky i vodopády.

Od našeho útlého dětství, veden heslem „Já, Váš táta a máma“ projevoval tatíček upřímnou snahu o nás pečovat, zejména když matka odjela na služební cestu a nebylo tedy zbytí. Tu nastávaly problémy. Snaha byla, šikovnost chyběla, trpělivost zrovna tak.

V dobách, kdy jsem bydlel v nejmenovaném středočeském městě poblíž Prahy, končila návštěva místní pošty zpravidla hrůzyplným zážitkem. Nezřídka jsem tam tvrdnul i víc jak půl hodiny, než se vůbec začalo něco dít. Přestěhoval jsem se do hor, kde si není nač stěžovat, pošta funguje skvěle. Ovšem tíživé (a stále ještě celkem čerstvé) vzpomínky na předchozí traumata daly vzniknout následující lehce ztřeštěné povídce.

Tuhne mi krev v žilách, kdykoliv naše maminka prohlásí, že se musí vygruntovat. Slýcháváme to bohužel několikrát do roka, jako by běžný denní úklid nestačil.

Navzdory určitým nevýhodám je e-mailová komunikace praktickou a poměrně efektivní formou dorozumění mezi lidmi. Člověk napíše text, klikne myší a frnk! Zpráva je vcukuletu třeba na opačné straně zeměkoule. Nádhera!
Stává se, že tímto způsobem obdržíme virtuální obálku od někoho, kdo by nám rozhodně psát neměl. Což může být počátkem ošemetných potíží.