Možná znáte ten pocit, že někoho, s kým jste se „náhodou“ setkali úplně poprvé, dobře znáte. Něco vás k sobě přitahuje, pořád si máte o čem vyprávět, jste jaksi naladěni na stejnou vlnu. Často se mi stává, že po tom, co vyjde historický román, ozve se mi někdo, kdo se s některou z postav ztotožňuje. Naštěstí jsou to ohlasy pozitivní a jeden z nich k neuvěření. Ale tak se to stalo!

Vážení čtenáři, spisovatel a nakladatel se při své tvůrčí práci potřebují, ale bez vás, kteří berete do rukou voňavou knihu, by naše práce neměla smysl. Přijměte prosím jednu z mých zatím nepublikovaných povídek z cest jako poděkovaní za to, že čtete. Jaroslava Černá