Nový překlad Rabelaisova Gargantuy, tohoto arcidíla renesančního humanismu a reformismu, této potopy rafinovaných obscenit, této brutální kritiky soudobé církve a univerzity, tohoto snění o světě lepším a svobodnějším, reflektuje proměny češtiny, a to zdaleka nejen ve vnímání vulgarismů. Nechce podat informaci o renesančním smíchu, ale přimět čtenáře skutečně, „gargantuovsky“ se smát. Navíc bere vážně skutečnost, že nemalá část rabelaisovských vtipů je vázána na konkrétní lokality v Rabelaisově rodném kraji kolem Tours, tyto vtipy však v českém kontextu nejsou vtipné. Celý Gargantua je tudíž přesazen do jižních Čech – i k poctě dávné Jihočeské Thelémy.
Paralelně s překladem je veden odborný komentář, vysvětlující kulturně historické odkazy i kontexty Rabelaisova života a díla.