Kniha se zabývá vznikem a činností odbojové skupiny „Za svobodu“ v letech 1948–1951, její infiltrací, postupnou kontrolou a likvidací ze strany bezpečnostního aparátu komunistického režimu. Činnost skupiny, vedené Josefem Vlasatým („kpt. Hrdý“), bývalým tajemníkem ústředního sekretariátu národně socialistické strany, dokumentuje postoje a motivy účastníků protikomunistické rezistence, zároveň je však nezpochybnitelným důkazem o provokacích a nezákonných praktikách, které na přelomu čtyřicátých a padesátých let představovaly běžnou pracovní metodu StB. Dále dokládá v odborné literatuře dosud opomíjený fakt, že se na protikomunistickém odboji v poúnorovém Československu aktivně podíleli též příslušníci ozbrojených sil v činné službě, v tomto případě příslušníci SNB. Případ Josef Vlasatý a spol. lze vzhledem k celkovému počtu čtyřiceti dvou odsouzených osob označit za jeden z největších politických procesů padesátých let.