V zasvěcené analýze iluminátorské výzdoby Pařížského fragmentu kroniky tzv. Dalimila navazuje autor kriticky na starší poznatky objevitele rukopisu F. Avrila, jakož i našich badatelů, kteří přispěli k objasnění lingvistických a historických okolností vzniku kodexu. Autor výstižně rozpoznává tradiční i netradiční významotvorné aspekty iluminační výzdoby ve vztahu k domácí historické tematice textu kroniky.