Konsilia tvořila důležitou součást středověké i raně novověké odborné lékařské literatury. Literární konsilium obsahovalo písemné vylíčení jednoho konkrétního případu pacienta a lékařovu radu na léčebný postup. Konsiliární literatura byla v 16. století běžnou součástí praxe mnohých významných lékařů a dnes je neprávem opomíjeným pramenem k dějinám medicíny. Tato skutečnost je doložena na prozkoumání obsahu dvaceti dvou sbírek konsilií patnácti vybraných lékařů, jejichž pacienti trpěli jednou z nejděsivějších chorob raného novověku — „francouzskou nemocí“, jíž je v knize věnována zvláštní pozornost.