Učitelka Adina má v bytě liščí kůži. Jednoho dne zjistí, že lišce chybí ocas, pak zadní běh, posléze přední běh.
Na liščí kůži se ukazuje, že rumunská tajná služba hrozí: Liška je lovec. Když tento román Herta Müllerová napsala (1992), byl Ceauşescu už téměř tři roky mrtvý a jeho totalitní systém poměrně dobře zmapovaný. Autorka ale chtěla ukázat jiný děs, než jakým byly statistiky umučených, vyhnaných, znásilněných… Chtěla ukázat, jak diktatura ničí vnímání, jak propaganda likviduje význam řeči.
Protože právě slova, kterým bylo odepřeno, aby byla vyslovena, ztrácejí smysl a pod kůži se vtírá strach, který všechno infikuje smrtí. Život zahnívá, večer se podobá ránu, hodiny odbíjejí zastavený čas…