Velký příběh velké lásky… jenže se neodehrává ve Veroně, ale v šedé a vystrašené Praze a v deformované atmosféře normalizovaného Československa druhé poloviny sedmdesátých let; a místo Romea a Julie jej prožívají Mája a Jugoslávec Miro, studenti filozofické fakulty. Jsou tu i znesvářené rodiny: Mirův otec doufá v synovu závratnou kariéru, jíž by „nerovné" manželství mohlo být na překážku, a ani Májini rodiče se nehodlají kvůli nějakému dceřinu romantickému poblouznění dostat do konfliktu s režimem a ohrozit svoje postavení…
Miro a Mája však důvěřují svému srdci. Ačkoli Mája vyrůstala v rodině poznamenané probublávající nenávistí a manželství dosud považovala za instituci, která je živnou půdou pro omezování, manipulaci a beznaděj, věří, že s Mirem se jí podaří vybudovat opravdový domov. Štěstí je nadosah: oba touží po dětech, po tom, aby spolu mohli trávit co nejvíc času, a určitě se jim to všechno splní – až… Až dostudují, až se Miro vrátí z ciziny, kam odjel vydělat peníze, aby měli něco do začátku…
Léta ubíhají, termín svatby se neustále posouvá, z jasně načrtnutého obrazu společného života je jen spousta dopisů a hromádka fotografií. Mája je unavená nejistotou čekání, podrážděným dorážením rodičů, ubíjejícím zaměstnáním. Vít, kterého potká náhodou na jednom večírku, jí nabízí možnost změny: chce se ženit, a hned. Mája se musí rozhodnout.
Kniha nazvaná Zabít draka končí - jako většina příběhů o velké lásce – svatbou. Jde jen o to, jestli svatba vždy představuje happy end…