Nahlédněte do komnat francouzských králů
Jsou Versailles místem symbolizujícím moc? Ano, ale také místem rozkoše, touhy a hýření. Ze skromného loveckého pavilonu po svém otci Ludvíku XIII. si Ludvík XIV. zbudoval mládenecký příbytek, aby se měl kam uchýlit se svými prvními láskami, jako byla Louise de La Vallire. Později si přes zásadní nesouhlas svého ministra financí Colberta prosadil, že si tam zařídí nevěstinec svých mladých let. A tak se tam v rozverném víru střídaly milenky a jeho oblíbenkyně, počínaje paní de Montespan a konče paní de Maintenon, ale i ženy, s nimiž král zažíval chvilkové milostné povyražení na jediný večer. Laškovalo se tam se zanícením v alkovnách komnat s výzdobou, o niž se postaral malíř Le Brun, nebo za křovinami a keři zahrad, o něž se zasloužil věhlasný královský zahradník Le Nôtre.
Po milcích Filipa I. Orleánského a orgiích jeho syna Filipa II. Orleánského z doby, kdy jako regent vládl za Ludvíka XV., soupeří o čest posloužit neukojitelné žádostivosti Ludvíka XV. slečny z Parc-aux-cerfs, jež pro krále vybírala jeho oficiální „favoritka“ paní de Pompadour. V předvečer Velké francouzské revoluce se za unaveného Ludvíka XVI., posměšně řečeného Měkký, který se dře, aby uspokojil Marii Antoinettu, tato „malá Sodoma“ s uvolněnými mravy vybouří naposledy.