Během druhé světové války vznikají poslední Werfelovy nábožensko-filozofické meditace. Byly vydány nejprve v roce 1944 anglicky v knize Between Heaven and Earth (Mezi nebem a zemí) a až po Werfelově smrti německy jako Zwischen Oben und Unten. Kniha obsahuje jednak některé starší práce z třicátých let (mj. Realismus und Innerlichkeit, Realismus a niternost, 1931; Konnen wir ohne Gottesglauben leben?, Můžeme žít bez víry v Boha?, 1932), jednak soubor, označený jako Theologoumena. To jsou jakási osobní vyznání: formou mnohdy pascalovských tezí se v nich Werfel vyjadřuje především k náboženským a etickým problémům. Vztah židovství a křesťanství, často formulovaný v obrazech, podobenstvích, aforismech a paradoxech, samozřejmě zaujímá ústřední místo.