Kniha je terezínským deníkem české spisovatelky, básnířky a novinářky. Děj se odehrává v Praze a Terezíně v rozmezí let 1939-1945 a líčí zážitky autorky v období jejího dospívání, poznamenaného válkou. Kniha je pozoruhodná jak svým vznikem, tak obsahem i údělem. Deník Dagmar Hilarové, popisující její život v koncentráku, je autentickým záznamem událostí, zachycených jejich přímým účastníkem. Přesto není pouhou věcnou kronikou, ale také literárním dílem, plným pro autorku tak typických výstižných metafor.