Rozsáhlé paměti Františka Ježka (1890–1969), v meziválečném období čelného představitele Československé národní demokracie a Národního sjednocení, poslance Národního shromáždění a od března do září 1938 ministra poslední koaliční vlády první republiky, podrobně zachycují a reflektují osudné události roku 1938 v Československu.

Autor působící tehdy v nejvyšších patrech československé politické scény zaznamenal mnohé jedinečné informace a postřehy z jednání vedoucích orgánů své strany i ze zasedání vlády a načrtl kritické portréty protagonistů tehdejšího dramatu. Na základě svých bezprostředně pořízených záznamů rekonstruoval průběh závažných schůzí koaličního „politického kabinetu“, z nichž se nepořizovaly oficiální protokoly, a poskytl tak autentické svědectví o dilematech československé politické reprezentace od jara do podzimu 1938 i o důsledně protikapitulačních postojích Národního sjednocení v boji na obranu republiky.