Autor knihy se zamýšlí nad faktem, že ačkoli Mistr Jan Hus je světově známou osobností českých dějin, není v širším historickém rámci přijímán jednoznačně. Na jedné straně ho většina husovských badatelů i velká část evangelíků považuje za vzorový příklad svobodně myslícího člověka, na druhé straně nelze pominout ani pohled mnoha socialistů různých proudů, dokonce i anglosaských klasických liberálů a libertariánů, kteří Husa pokládají za typického klerikála, anebo dokonce za podněcovatele anticivilizačního hnutí a prosazovatele destrukce. Sleduje jeho myšlenkový vývoj a ideové střety v českých zemích, které umožňují interpretovat Husův život, Husovo působení a s ním spojené konflikty na pozadí jím prosazovaného způsobu činné víry, důležitého pro emancipaci laického živlu ve středověké církvi, a jeho protějšku, představovaného subjektivním svobodným jednáním, zásadním pro liberalizaci a demokratizaci života v tehdejší společnosti.