Počínaje 18. stoletím, kdy habsburské impérium získalo velmocenský status, se na jednom jeho konci začaly díky ekonomické vyspělosti dostávat do popředí dění české země a na opačné části říše se klíčovým místem postupně stával Terst a severní Jadran. Kniha Češi a Slováci na Jadranu se proto věnuje oběma zmíněným oblastem, které se do konce první světové války nacházely ve společném státě, Terst s Rakouským Přímořím a české země dokonce v téže, cislajtánské polovině monarchie. Studie začíná přiblížením kontaktů v 19. století, které byly od r. 1848 mimořádně intenzivní. Habsburské období dalo zkrátka vzniknout významným vazbám, jež měly pokračování i v době pozdější. Po první světové válce se takzvané následnické státy habsburské říše staly tvůrci nového poválečného pořádku.