Druhá básnická sbírka Michaela Lorence, básníka žijícího v jižních Čechách, v níž tepe halasovská dikce, nejspíše z období Tváře. Daří se mu v ní být úsporný, a přitom dostatečně sdělný, a zbytečně nekašírovaný. Je to poezie niterná, hloubavá, nehalasná, zato – jak bylo naznačeno – halasovsky obsažná. Vnímavého čtenáře si získá svou meditativností, jemnou metaforičností a závratnou touhou být k životu pravdivým zrcadlem. Ilustroval Jindra Čapek.