Od kolébky do hrobu nás provázejí malé, všední, zdánlivě bezvýznamné věci, které Jiří Žáček ve svých neobvyklých čtyřverších postavil na nové, význačnější místo. Pro každého může být důležité něco jiného, na některých maličkostech jsme citově závislí. Chvíle, kdy jsme se osudově zamilovali, je pro nás významnější než války nebo živelní katastrofy. Každé slovo má ve čtyřverších své nezaměnitelné místo, verše jako samostatné celky se rytmicky doplňují, přesahují a spojují do čtyřverší, které je víc než ekvivalent skutečnosti. Stojí za to milovat tyto maličkosti a nebrat život obecně příliš vážně, protože beztak z něj nevyvázneme živí.