Děj nové prózy známé české spisovatelky začíná za druhé světové války a zachycuje život u nás v dalších dvaceti letech. Mnohovrstevnatý psychologický román zobrazuje vývoj a pohnuté osudy dvou protagonistů – Marcely a Pavla. Navenek suverénní Pavel trpí velkými morálními handicapy, nejzávažnějším z nich je čin, jehož se dopustil v mládí coby pohraničník. Událost intenzivně ovlivňuje jeho další život a vstupuje i do jeho vztahu s Marcelou. Marcela se od dětství potýká s pocity nesvobody: probouzejí je vztahy s rodiči, společenské konvence i partnerství s Pavlem. Nakonec v sobě nachází sílu vzepřít se, prosadit si svou a odchází pracovat jako vychovatelka do ústavu pro postižené děti. Kniha jakoby mimochodem, ale velice přesně a působivě evokuje tehdejší dobu i politické dění a ukazuje, jak ovlivňovalo a deformovalo existenci obyčejných lidí.