Hugo, židovský chlapec z Bukoviny, právě oslavil jedenácté narozeniny. Jeho matka se nehodlá smířit s představou, že by Huga mohli nacisté odvézt do koncentračního tábora, a tak se rozhodne, že Huga ukryje u své přítelkyně z mládí, Ukrajinky Mariany. Ta se živí jako prostitutka v místním nevěstinci a ve svém pokojíku přijímá zákazníky především z řad nacistických vojáků. Hugo, ukrytý v kumbále za pokojíkem, tak může jen tiše, obklopen neproniknutelnou temnotou, naslouchat dění kolem sebe a v představách si zhmotňovat zážitky z minulosti a rozmlouvat se svými blízkými. Časem však i ti z jeho snů zmizí a jeho city ovládne láska k Marianě. Po válce se s příchodem Rudé armády jejich role obrátí: teď je v nebezpečí Mariana, jež sloužila Němcům. Oba spolu uprchnou do hor a teď je řada na Hugovi, aby on ochraňoval Marianu.
Silný příběh, který se pohybuje na hraně mezi hlubokou smyslností a nepochopitelnou brutalitou, je vyprávěný prostým stylem, který mu svou nenápadností dodává na působivosti. Ke zvláštní strohosti vyjadřování, kde je každé slovo pečlivě voleno, obtěžkáno konkrétním významem a žádné nepřebývá, sám Appelfeld říká: „Jsem přesvědčen, že popis vám bere imaginaci. Zbavuje čtenáře možnosti, aby se stal spolutvůrcem, ačkoliv by měl dostat kostru a z ní si sám dotvořit člověka.“