V roce 1995 byla cena udělena společně dvěma vědcům z USA a jedné vědkyni z Německa za objev genetické kontroly časného embryonálního vývoje. Všichni laureáti se zabývali otázkami počátku života, kdy se oplozené vajíčko rozděluje, objevuje se různý počet buněk, které jsou zpočátku stejné. Později se však specializují. Tato postupná specializace je řízena geny. Za experimentální objekt si badatelé zvolili jednoduchou mušku-octomilku Drosophila melanogaster. Ukázali, že je možné ovládnout zdánlivě nezvladatelný zmatek genů. Podařilo se jim díky jednoduchému, ale důmyslnému experimentálnímu přístupu identifikovat a klasifikovat ty geny, které řídí racionálním způsobem časnou embryogenezi. Tento nález ukázal ostatním vývojovým biologům cestu k dalším pionýrským objevům. Lidé mají geny, které jsou úzce příbuzné s geny, které objevili laureáti Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu v roce 1995, a tyto geny mají významné funkce v lidském embryonálním vývoji. Poznatky získané při studiu mušky Drosophila melanogaster vytvořily nezbytný předpoklad pro další pokrok v pochopení vývoje obratlovců.