Emma se ve svých dvaatřiceti letech rozhodla čelit největší výzvě svého života: zvítězit nad svou závislostí na hladu, cvičení a sebekontrole a konečně porazit anorexii. Po desetiletém boji se rozhodla, že je načase přestat hladovět a začít žít. Otevřeně píše o plíživém začátku nemoci, nejhorších obdobích i řadě malých úspěchů, o své touze po dítěti, ale také strachu z „normálního“ života. Anorexii představuje jako nemoc, která více než tělesný vzhled a váhu postihuje duši nemocného i jeho blízkým. Knih s podobným tématem bylo napsáno i vydáno mnoho, ale tento příběh představuje anorexii z jiné stránky, než ji známe – že to není pouze nemoc dospívajících dívek toužících po postavě modelky a vyléčení z ní je mnohem těžší než přibrat pár kilogramů.