Hlas operní pěvkyně v těle nenápadného pozorovatele, který sedí nejraději opodál, paradoxně, avšak logicky nezaznívá z prken přinášejících slávu a potlesk, ale z řádků hořkopeprné prvotiny autorky. Silou vichřice vykřičela svých posluchačům svoje frustrace, zklamání a rozčarování z lidských vztahů a hroutících se hodnot, tak jak to vidí generace, která dospívala v sametových porevolučních dnech.