Studie Toma Dickinse využívá různá empirická data při evaluaci postojů českých mluvčích k lexikálním výpůjčkám, včetně celonárodního průzkumu, který byl proveden v listopadu roku 2005 Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Tento výzkum spojuje synchronní a diachronní úhel pohledu a představuje největší analýzu svého typu v návaznosti na Antonína Tejnora z října 1970. Autor studie dospívá k závěru, že většina Čechů přijímá legitimnost funkčně nezbytných výpůjček, ale myslí si, že jejich mateřština obsahuje až příliš mnoho okrajových cizích slov, která jsou používána nadmíru často a ne vždy ve vhodném kontextu. Pravděpodobně nejdůležitější přínos této studie spočívá ve využití jevu zvaného „age-grading“, tedy příklonu k víceméně předvídatelným změnám v postojích k jazyku v souladu s věkem respondenta, a konkrétně ve zdůraznění tendence starších mužů odolávat lexikálním inovacím, což je ve zdánlivém rozporu se sociolingvistickým axiomem, že ženy jsou primárně zodpovědné za udržování jazyka. Studie je psána v angličtině.