Vrchol Hostýna je dnes především vnímán jako hojně navštěvované poutní místo, jde ale zároveň i o jedno z nejvýznamnějších moravských hradišť ze závěru doby bronzové a počátku doby železné. Kopec byl tehdy po šest či sedm staletí trvale osídlen a po většinu tohoto času nejspíše i obehnán hradbami stále rostoucí výšky. Keltské osídlení v posledních dvou stoletích starého letopočtu bylo poměrně intenzivní, nedosahovalo však významu největších současných center a není ani zcela jisté, zda bylo opevněno. Doklady využití vrcholu ve starších pravěkých obdobích a v raném středověku jsou značně problematické a nelze je patrně brát vážně. Takto jednoduše se dá shrnout dosavadní stav archeologie Hostýna po kompletní revizi nálezů z výzkumů ve 20. století.