V roce 1829 uveřejňuje profesor mineralogie a zbožíznalectví na vídeňské polytechnice František Xaver Riepl na tehdejší dobu odvážný a velkorysý návrh na stavbu více než 400 kilometrů dlouhé železnice vedené z Vídně napříč habsburskou monarchií Moravou a Slezskem do polské Haliče. Dráha i stejnojmenná akciová společnost se zapsala do dějin dopravy pod názvem k. k. Kaiser Ferdinands-Nordbahn (dále KFNB), c.k. Severní dráha císaře Ferdinanda. Po rozpadu Rakousko – Uherska se ocitla na území tří nástupnických států: Rakouska, Československa a Polska. Publikace prezentuje metodická východiska památkové péče ve vztahu k ochraně a péči o drážní stavby. V části - typologie je analyzován architektonický vývoj základních stavebních druhů na tratích KFNB koncipovaný v chronologickém sledu s vazbami na dochované realizace v Polsku a Rakousku a na dalších tratích, které stavěla nebo provozovala společnost KFNB na území dnešní České republiky. Výběrový katalog jednotlivých stanic bývalé KFNB na území České republiky, v jejichž staničním obvodu se nacházejí kulturní památky, se zaměřuje na fyzicky dochované objekty s jasným vymezením jejich památkových hodnot nejen ve vztahu k dané stanici, ale i trati jako celku.