Sbírkou Krajina v samotách slova debutoval Miroslav Černý v roce 2005 a dodnes je jeho pravděpodobně nejosobnější a čtenářsky nejpřístupnější knihou. Jak ukazuje i recenzní ohlas prvního vydání, jde o básnickou prvotinu zralou a vyrovnanou. Přírodní lyriku zde udržuje v přijatelných mezích existenciální reflexe - evokace slezské krajiny dětství je pevněji zakotvená ve vědomí příslušnosti k místu a jeho historii, vedle patosu zde má své místo i humorný odstup. Básně ve druhém vydání jsou nově opatřeny zrcadlovým překladem do polštiny, který připravil polský básník a překladatel Jacek Molęda.