Kniha Vojáci na železné oponě se zabývá osudy vojáků, kteří se pokoušeli uprchnout z Československa přes systém pohraničních zátarasů, i pohraničníky, kteří měli za úkol odchodu do exilu zabránit. Na obou stranách pomyslné barikády byli muži, kteří v důsledku postavení železné opony a útěků přes ní položili životy. Jimi se zabývají první dvě části knihy, třetí je zaměřena na úspěšné i neúspěšné pokusy vojáků proniknout přes železnou oponu na západ. Dosavadní výzkum prokázal třicet čtyři jmen vojenských osob, které z nejrůznějších příčin zahynuly během pokusu o překonání pohraničních zátarasů mezi Československem a Spolkovou republikou Německo, popřípadě Rakouskem. Z této skupiny byli čtyři muži příslušníky československého zahraničního vojska ve Velké Británii a na Středním východě v letech druhé světové války, jeden důstojníkem ČSLA a jeden z politických důvodů propuštěným rotmistrem, jeden důstojníkem a další rotmistrem Pohraniční stráže, dva agenty vojenského zpravodajství, dvacet čtyři vojáky základní služby u ČSLA nebo Pohraniční stráže, jeden příslušníkem východoněmecké NVA a jeden Sovětské armády. Dva z těchto mužů jsou uvedeni zcela poprvé,dosud se nevyskytovali v žádném publikovaném seznamu železné opony. Všeobecně se udává, že z přibližně 650 pohraničníků, kteří zahynuli při střežení státní bylo jen deset zastřeleno nebo jinak usmrceno narušiteli hranic. Většina publikací přitom tvrdí, že padli pod palbou takzvaných agentů-chodců, tedy kurýrů západních zpravodajských služeb, vysílaných na československé území. (více na www.svetkridel.cz)