Ačkoli evoluce sama o sobě je nezpochybnitelnou záležitostí, její principy dosud nejsou plně vysvětleny. Jan Toman ve své publikaci shrnuje, co se v této souvislosti na poli evoluční biologie urodilo nového. Pozornost věnuje zejména teorii zamrzlé evoluce, kterou sám pomáhá rozvíjet.
Rubrika: Populárně-naučná – recenze
Škodí neregulovaný kapitalismus ženské sexualitě?
Když se řekne komunismus, lidé na Západě si většinou představí všudypřítomnou betonovou zeď, omezené možnosti cestování a fronty v poloprázdných obchodech. Etnografka Ghodseeová však vidí i pozitiva, konkrétně lepší sexuální uspokojení socialistických žen.
Úvod do astrofyziky od známého popularizátora vědy Neila deGrasse Tysona
Kniha Astrofyzika pro lidi ve spěchu představuje poměrně lehce stravitelný úvod do astrofyziky pro ty, kteří se jí nevěnují na odborné úrovni. Kromě zajímavých vědeckých faktů se čtenáři společně s autorem mohou zamyslet i nad otázkou, jaký je smysl našeho bytí ve vesmíru.
Korunovace Madon jako zrcadlo kultury 17. a 18. století
Publikace Obrazy a rituál představuje interdisciplinární pohled na tři neobyčejné obrazy – objekty kultu, k nimž se ve své době vázala velká úcta. Autor pohlíží na korunovace divotvorných Madon z let 1732 a 1736 jako na reflexe kultury 17. a 18. století.
(R)evoluční proměny umění
Když se řekne umění, každý z nás si vybaví nějakou představu, kterou má s tímto pojmem spojenou. Problém nastane, pokud nás někdo poprosí, abychom tento pojem definovali. Zjistíme, že jde o termín proměnlivý – a právě o proměnách umění hovoří kniha Biologie umění.
Moskva jako následník Říma a Konstantinopole
Myšlenka Moskvy jako Třetího Říma vznikla díky mnichu Filofejovi ve dvacátých letech 16. století a s různou intenzitou přetrvala až do současnosti. Sborník prací předních historiků a historiků umění zkoumá tento koncept z různých úhlů pohledu.
Má historie smysl?
Historici snad již od vzniku své vědy debatují o tom, jaký je její smysl a zda můžeme pravdy prostřednictvím historického bádání vůbec dosáhnout. Svým názorem do diskuze přispěl i známý historik Richard J. Evans.
Detektivní příběh pro chytré hlavy
Že vás matematika nudí? Britský popularizátor tohoto oboru vás ve své detektivně laděné knize přesvědčí o tom, že matematika umí být i zajímavou a napínavou vědní disciplínou.
Jak sítě formovaly naši společnost
Co mají společného tiskařský lis a Facebook? Skotský historik Ferguson ve své provokativní knize vysvětluje (mimo jiné) analogie mezi společenskými sítěmi v dějinách a internetovými sociálními sítěmi v současnosti.
Dějiny jedné malé hornaté zemičky
Švýcarsko je často zmiňováno jako ideální obraz finanční velmoci a demokracie. Tento názor formovaly dějiny, v průběhu kterých Švýcarsko působilo po většinu své existence mezi ostatními evropskými státními útvary jako naprostý originál.
