Během druhé světové války se v britské Royal Air Force formovaly československé letecké útvary, perutě. Role čs. letců v zápase s německým agresorem byla významná a plným právem si tito muži zasloužili úctu. Tu jim však odepřeli jiní agresoři, komunističtí pučisté, kteří se v roce 1948 dostali v Československu k moci; mnozí z letců byli uvězněni a mučeni. Komunistická zvůle dopadla i na publikaci o jedné z perutí; její vydání bylo zničeno. Nyní se konečně dočkává svého zveřejnění.
Rubrika: Reportáže
Biskup na snowboardu
Biskup, z řeckého slova episkopus znamenajícího moderátor, ochránce, zodpovědný, označuje církevního hodnostáře; snowboard je označení pro sportovní „prostředek“ oblíbený zejména mladými lidmi a jízda na něm představuje pro někoho adrenalinový zážitek, pro jiného riskování života. Co si však představit pod spojením biskup na snowboardu? Marketingový trik?
Pouze „neteř Franze Kafky“?
Žena, jíž život nadělil hojnost radostí stejně jako přehršli bolestí, ran a tragických ztrát. Žena, která s pokorou a statečností bezmála sto let nesla svůj těžký osud podobající se „v nejednom ohledu osudu naší země ve dvacátém století“. Žena, jíž Marta Davouze věnovala svůj poslední román, byla Věra Saudková.
Hradní pan Brouček a jiná monstra
Jsme participanty doby, která přináší řadu podnětů k tomu, aby na půdě univerzit a vědeckých ústavů mohla – s nadsázkou řečeno – vzniknout nová vědní disciplína, již její tvůrce Václav Němec pojmenovává monstrologií. Byť název může evokovat pocit, že jde o hravou recesi, bohužel skutečnosti, které jsou předmětem zkoumání, jsou vskutku monstroidní. O jaké skutečnosti jde?
Nejen panovnice…
Marie Terezie Habsburská, „z Boží vůle uherská a česká královna, arcivévodkyně rakouská, vévodkyně burgundská a hraběnka tyrolská“, panovnice, která bořila tradice, používala lásku a sňatky jako politický nástroj. Vládkyně, ale také milující manželka a matka šestnácti dětí. Atributy, o nichž se v roce 300. výročí jejího narození hodně hovořilo a hodně textů napsalo. A přibyl text další…
Palác plný dětského jásotu
„Znáte tohoto pána, děti?“ „Anóóó!“ „A toho druhého taky?“ „Anóóóó!“ „Znáte i jejich písničky?“ „Znááámeee!“ „A zpíváte si je?“ „Jóóó. Zpívámeee!“ Kterých pánů a kterých písní se spontánní odpovědi jásajících dětí týkaly?
Aby se dětem dobře usínalo…
Aby se dětem dobře usínalo, zpívaly jim od pradávna maminky či babičky ukolébavky. Slovo ukolébavka je odvozeno od kolébat, činnosti, která je v dnešní době už jen jakýmsi archaismem. Stejně tak ukolébavky se takměř ztratily. Nahradil je rozhlasový Hajaja či televizní večerníček. Oba počiny velmi krásné, ale ztrácí se při nich kontakt s osobami dítěti nejbližšími. A proto: Co se k ukolébavkám opět vrátit?
Filmové komedie II.
Literární dílo a film. Vztah, v němž nejčastěji jde o slovesnou předlohu a její vizuální adaptaci. Ale – jak už to někdy bývá – i pravidla mají své výjimky. A tak je to i v tomto případě: dle scénáře natočený film dostává svoji knižní beletrizovanou podobu. S tímto dalo by se říci račím postupem se setkáváme jak v zahraničním prostoru, tak – v uplynulých dnech znovu – v prostoru českém.
Přichází čas, kdy je rozkoší naslouchat
„Pohádky jsou povídačky chův.“ Tolik o pohádkách Platón. A co Karel Čapek? „Skutečná pohádka, pohádka ve své pravé funkci, je povídání v kruhu posluchačů. Rodí se z potřeby vypravovat a z rozkoše naslouchat.“ (Marsyas) A potřeba vypravovat a rozkoš naslouchat se harmonicky prolnuly v úžasném dárku určeném malým, ale i velkým posluchačům pohádek.
Vznešená publikace
O Michelangelu Buonarrotim a Leonardu da Vinci existují tisíce a tisíce knižních stran přinášejících jejich biografii či uměnovědné analýzy a reprodukce jejich děl. Lze vůbec předložit veřejnosti ještě něco nového, objevného, nebo z hlediska reprodukční technologie dokonalejšího?
