Blátivé cestičky mezi plechovými a hliněnými boudami lemované odpadky, hnilobný zápach, nemocní psi a žebrající děti válející se na zemi. Pro Kiberu, jeden z největších afrických slumů, nacházející se v hlavním keňském městě Nairobi, mám jediné označení – peklo.
Rubrika: Čtení ke kávě
Tajemství českého podzemí
Pod malebným povrchem naší vlasti se ukrývá mnoho tajemného a nepoznaného. V podzemí se při konfliktech ukrývali lidé, skladovalo víno i tajně vyráběly zbraně. Dnes můžete ve spletitých chodbách potkat bezhlavého rytíře, pozůstatky války, vodní kolo nebo opravdového ducha. Pojďte se s námi spustit pod zem, pokud máte odvahu!
Tanec ve tmě
V ten letní podvečer růže na záhoncích obzvlášť omamně voněly. Barevní motýli poletovali z květu na květ, jako by se nemohli rozhodnout, který je ten nejkrásnější. Alice, oblečená v lehkých šatech na ramínkách, kráčela nejistě městem do neznámé kavárny na osudovou schůzku. Loni oslavila dvaadvacetiny, a tak mohla mít rozum. Jenže…
Můj první hrdlení zločin
Píši detektivky a historické romány. Můj první hrdlení zločin, který jsem vymyslela, se datuje do roku 1966. Tehdy jsem ještě neuměla psát, takže je jasné, že nemluvím o hypotetickém zločinu na papíře, ale o takovém, který jsem opravdu spáchala! Právnickou terminologií by byl klasifikován jako trestný čin únosu ve stádiu pokusu.
Kathryn
„Jmenuju se Kathryn a píše se to
K, A, T, H, R, Y a N!“
Přesně tohle mám pokaždé chuť zakřičet, když mi v kavárně Starbucks, ve které se několikrát týdně na své ranní cestě ze zastávky metra do práce stavuju pro kávu, podávají kalíšek s horkým nápojem a na něm je opět načmáráno mé jméno ve zkomolené podobě.
Byl jsem dítětem ulice
Byl jsem dítětem ulice. Ano, byl. Velmi nerad na tuto část svého života vzpomínám. Občas se v noci budím úplně zpocený a trápí mě zlé sny. Kdybych si mohl něco přát, vymazal bych těchto několik let ze své paměti. Nadobro! Napořád!
Kniha ke kávě
Z celého pracovního dne mám nejraději siestu po obědě, kdy si mezi psaním udělám hodinovou pauzu, uvařím si kávu a sáhnu po knize. Čím rozsáhlejší a poutavější knihu mám, tím lépe. V té polední přestávce se chci začíst do řádků jiných autorů, přeji si trochu provětrat hlavu, než opět zasednu k vlastní tvorbě. Jenže…
Duch babičky Terezky
Už se vám někdy zjevil duch? Nota bene duch někoho z vašich blízkých? Pokud ne, tak se pohodlně posaďte a přečtěte si povídku Aleny Mornštajnové.
Jak jsem se v Africe nezasmála
Znáte ten, jak se sejde Nigerijec s Angličanem a Němcem v pekle? Nebo ten, jak se britský lord vypravil do Keni lovit lvy, případně ten, jak keňský poslanec jede do USA zjišťovat, co je to demokracie? Ještě jste je neslyšeli? Já znám sice hodně afrických vtipů, ale musím přiznat, že během svého jedenáctiletého pobytu v Africe jsem se moc nenasmála.
Historické okénko 5: Rébusy a zase rébusy
Dnešní historické okénko je trochu netradiční. Je totiž věnováno rébusům, které jinak historické okénko vždy uzavírají. Jak sami uvidíte, se sto padesát let starými rébusy to není vůbec snadné.
