Litera za prózu: Emil Hakl – Skutečná událost

Emil Hakl již podruhé vyhrál v kategorii próza. První literu získal v roce 2003 za knihu O rodičích a dětech, o osm let později byl nominován za knihu Pravidla směšného chování. Druhou literu ale získal až nyní za román Skutečná událost, do nějž promítl svou naštvanost ze společenské situace. Hrdinou příběhu je padesátník, který se rozhodne vzít věci do svých rukou, bojovat za správnou věc a ne se jen nechat vláčet osudem.

Litera za poezii: Kateřina Rudčenková – Chůze po dunách

Kateřinu Rudčenkovou okouzlilo Pobaltí, konkrétně lotyšské přímořské město Ventspils, které dvakrát v rámci studijního pobytu navštívila. Procházky po písečných dunách ji pak inspirovaly k básním, které oceněnou sbírku uzavírají a dávají jí i jméno. Sbírka vznikala v letech 2008–2011.

Litera za literaturu faktu: Jiří Padevět – Průvodce protektorátní Prahou

Inspirací Jiřímu Padevětovi byla německá edice tenkých průvodců o německých městech během druhé světové války. Z původně zamýšleného stejně stručného průvodce nakonec během tří a půl let vznikla osmisestránková kniha, která reflektuje události a jejich místa v protektorátní Praze. Jiří Padevět plánuje ve své práci pokračovat – nevylučuje druhý díl a rád by vydal i průvodce stalinistickou Prahou 1948–1956. (O knize jsme vás informovali v tomto článku.)

Litera za překladovou knihu: Péter Esterházy – Z maďarštiny přeložil Robert Svoboda – Harmonia caelestis

Esterházyho kniha vypráví příběh otců, dědů a pradědů, ale nedrží se klasického románového schématu. Naopak. Míchá žánry, doby i prostředí, používá aforismy, citáty, odkazy na jiná literární díla. Takové dílo se pak, jak překladatel Robert Svoboda zmiňuje, musí překládat jako celek, aby vyznění bylo „esterházyovské“.

Litera za nakladatelský čin: Velké dějiny zemí Koruny české

Původně na pět let rozvržená práce nakonec zabrala 15 let. Výsledkem je 15 dílů v 19 svazcích o váze 25 kg. V knihovně byste jim museli vyčlenit 1,26 m místa. Úctyhodnou edici, jejíž první svazek byl vydán v roce 1999, vydalo nakladatelství Paseka.

Litera za knihu pro děti: Ondřej Buddeus, David Böhm – Hlava v hlavě

Autory první české „hlavopedie“ jsou oceňovaný básník Ondřej Buddeus a výtvarník David Böhm. Ve svém díle se zaměřují jak na to, jaké druhy hlav existují, tak i na to, co se uvnitř nich skrývá. Jedná se o originální a výtvarně zdařilé dílo, kde se střídají nejrůznější výtvarné techniky (komiks, plakáty, ilustrované básně, …) Dílo zaujme dětské i dospělé čtenáře.

Kosmas Cena čtenářů: Zdeněk Svěrák – Po strništi bos

Již potřetí uspěla kniha Zdeňka Svěráka právě v této kategorii. Poprvé získal cenu v roce 2004 za pohádkový soubor Jaké je to asi v čudu, podruhé uspěl v roce 2012 s knihou Nové povídky. Titul Po strništi bos zachycuje vzpomínky na dětství vyprávěné z pohledu sedmiletého chlapce. O knize jsme vás informovali v reportáži z jejího pražského křtu.

Dilia litera za objev roku: Jan Trachta – Tichý dech

Chirurg Jan Trachta ve své knize zachycuje vlastní zážitky z misí v Kongu a na Haiti, kde působil v rámci organizace Lékaři bez hranic. Cenu za něj převzal redaktor nakladatelství, které knihu vydalo, protože Jan Trachta byl na další misi v malajském Bangi.

Magnesia Litera Kniha roku: Jiří Padevět – Průvodce protektorátní Prahou

Při přebírání ceny Jiří Padevět mimo jiné zmínil, že je to na den přesně 102 let, kdy se narodil Jozef Gabčík, voják, který se podílel na útoku na Heydricha. Padevět to komentoval slovy: „…asi by měl radost“.

Zdroj náhledového obrázku: http://www.magnesia-litera.cz/