Takzvaná komická fantasy je charakteristická tím, že svět, ve kterém se příběh odehrává, je jen zástěrkou pro nadmíru podivné příhody, vesměs satirické, ale takové, které mají určitý vztah k realitě našeho světa. Takovým je i dílo Jana Pohunka Temní ilumináti, kterou vydalo nakladatelství Straky na vrbě.

V první řadě musím předeslat, že příběh rozhodně není vhodný pro ty z vás, kteří nemají rádi humor. Myslím tím humor cynický, protože tato kniha je jím doslova nabyta. Hlavními postavami jsoutři muži. Jaroslav Malina, přezdívaný Generál a člen spolku SPELIS, jeho přítel, alkoholik Čeburaška a profesor Miloš Štajgr.

Shodou náhod se ocitnou v dosahu tajné společnosti, tzv. Temných iluminátů. Brzy zjistí, že svět spěje ke svému zániku. Nesmrtelný pratyran Algol chce spustit řetězovou reakci s pomocí telepatie, čerpat mentální energii a pak otevřít bránu do Podsvětí. K tomu, aby uspěl, potřebuje na svůj pokus člověka. Vybírá si profesora Štajgra, kterého drží na hradě Houska. Malina neváhá a vydává se ho osvobodit. A nejen jeho. Právě on se stává jediným, který může zachránit svět…

Zpočátku se jedná o vcelku nudné čtení, postupně ale děj začíná nabírat na obrátkách. Autorovi se nepodařilo zrovna úspěšně vkročit do příběhu, začátek je příliš zdlouhavý, chvílemi se vám bude zdát, že přeskakujete z místa na místo. Nicméně po několika desítkách stránek se Janu Pohunkovi podařilo úspěšně navázat a vytvořil vskutku zajímavý příběh. Je vidět, že má dokonalý smysl pro detail. Možná chvílemi až takový, že najednou nebudete vědět, o čem vlastně čtete, zapomenete hlavní linii příběhu a budete se muset vrátit o pár stránek dozadu. Především má ale velmi bujnou představivost, kterou dokázal přenést v barvitém líčení na papír. Možná budete místy i překvapeni, protože směs toho všeho, co autor v knize použil, je někdy neuvěřitelná. Ovšem jedná se o styl fantasy a to je svět, ve kterém není nemožného téměř nic.

A protože jde o komickou fantasy, čeká na vás samozřejmě humor.  Někdy snad až příliš hrubý či krutý. Nicméně se budete bavit – někteří více, jiní méně, protože záleží na tom, za jakou hranici jste ochotni udělat krok. I tak předpokládám, že knížku přečtete během chvíle. Absurdita, kterou Jan Pohunek čtenářům předkládá, vás totiž dostane natolik, že budete s nedočkavostí obracet stránku za stránkou. Konec konců, proč ne. Zpráv o tom, že konec světa v letošním roce nastane výbuchem sopky v Yellowstonském národním parku, dopadem komety nebo přepólováním magnetických pólů Země, je tolik, že už nevíme, čemu věřit. Tak proč to nezkusit s humorem sobě vlastním. A samozřejmě ne ledajakým. Když už, tak pořádným, že se sami budeme divit!

Související knihy

Pohunek, Jan

Straky na vrbě, 2010