Autorem detektivního románu Sběratel očí, který roku 2014 vydalo nakladatelství Knižní klub, je německý spisovatel Sebastian Fitzek. Sebastian Fitzek se na žebříček knižních bestsellerů dostal již se svým prvním psychothrillerem Terapie, díky čemuž byl nominován na Cenu Friedricha Glausera za nejlepší debut. Z jeho dalších knih lze jmenovat například titul Zaklínač duší, který vyšel roku 2010 u nás také v nakladatelství Knižní klub.

Alexandr Zorbach je bývalý policejní vyjednavač, jenž se své kariéry musel vzdát poté, co v akci, v níž šlo o záchranu života nemocného dítěte, zastřelil jednu duševně nemocnou ženu. Nyní pracuje jako reportér pro noviny, do kterých píše příspěvky o případech, které by možná sám vyšetřoval. V současné době se soustředí na případ jistého sběratele očí, který si vybírá rodiny s dětmi. Matku dětí zabije a děti schová. Jejich otec má jen čtyřicet pět hodin a sedm minut na to, aby našel své děti živé. Pokud se mu to nepodaří, sběratel očí děti zabije a odstraní jim levé oko.

Zorbach náhodou odposlechne vysílání policejní vysílačky, ze které se doví, že sériový vrah unesl devítiletá dvojčata Leu a Tobiase. Bývalého policistu šokuje zjištění, že na místě činu se našla jeho vlastní peněženka. Stává se hlavním podezřelým a musí se schovat před policií, která po něm usilovně pátrá. Úkryt najde ve svém hausbótu, kde na něj však čeká další překvapení. Najde v něm slepou fyzioterapeutku Alinu, která tvrdí, že ji navštívil sběratel očí. Alina si myslí, že má zvláštní schopnosti. Když se někoho dotkne, vidí jeho činy.

Alina a Alexandr se vydávají po stopách sériového vraha. Postupně se dovídají šokující informace a zjišťují, že případ s Alexandrem souvisí více, než si původně mysleli. Zatímco se snaží uniknout policii a zachránit unesená dvojčata, čas se nepříjemně krátí a Alexandr netuší, jak nebezpečnou se tato cesta ukáže být…

První věcí, která čtenáře na knize zaujme, je zvláštní číslování stránek a kapitol. Kniha začíná epilogem na straně tři sta osmdesát pět a končí prologem na straně deset. Důvodem této zvláštnosti není tisková chyba, ale záměr, jehož vysvětlení najde čtenář v průběhu a na konci příběhu. Ačkoli netradiční číslování tiskovou chybou není, dalšími tiskovými chybami se to v knize jen hemží. Chybějící tečky na koncích vět, uvozovky či překlepy ve slovech, to vše mě při čtení jinak dobré knihy rušilo. Rozhodně by bylo vhodné věnovat větší námahu tiskovým korekturám. Množství chyb čtenáře zbytečně ruší v jeho soustředění a leckoho může od dalšího čtení i odradit.

Zápletka příběhu je sice již okoukaná (hlavní hrdina, bývalý policista, se snaží zastavit sériového vraha, přičemž se sám dostane do hledáčku vyšetřovatelů), ale autor ji dokázal podat takovým způsobem, že se čtenář u knihy nenudí. Čtenáři, jež mají s detektivními příběhy podobného ražení zkušenosti, dost možná uhádnou, kdo je vrahem, ještě před jeho odhalením. Autor však mnoho nápověd k tomuto předčasnému odtajnění nedává.

Autorův styl je velmi osobitý. Přiznám se, že mně samotné příliš nesedl, ale oceňuji, že se spisovatel nevydává jen po dobře prošlapaných cestách. Knihu mohu doporučit všem milovníkům psychothrillerů a dobrých detektivních příběhů. Jelikož otevřený konec je příslibem pokračování knihy, věřím, že se v nedalekém budoucnu můžeme těšit na další porci napětí.

Související knihy

Fitzek, Sebastian

Knižní klub, 2014