V novém románu norské královny krimi Karin Fossumové (*1954) s názvem Kdo miluje jinak dostane čtenář dostatek podnětů pro zamyšlení.

Manželský pár Reinhardt a Kristina Risovi naleznou při své obvyklé procházce v lese polonahé tělo osmiletého chlapce a podle všeho chvíli před tím potkali i toho, kdo sem mrtvolku donesl. Kriminalisté Konrad Sejer a Jacob Scarre se ujímají pátrání po pedofilním násilníkovi, který zřejmě až dosud své choutky dovedl ovládat. Když krátce nato zmizí další chlapec, veřejnost automaticky předpokládá, že se také stal obětí. Jenže jeho tělo není k nalezení.

Karin Fossumová na nevelké ploše dvou set padesáti stran rozvíjí psychologické drama. Srovnává situaci matky pohřešovaného dítěte a mrtvého dítěte, rozebírá, s čím je snadnější se vyrovnat. Podrobuje mateřskou lásku zkoumání, nachází škodlivou opičí lásku, která ve svých důsledcích může až zabíjet, ale i čisté rodičovské pouto, které bylo násilně přerváno. Veřejnost podezřívá i homosexuálního učitele, který zve chlapce po vyučování k sobě domů – opravdu jim tak dává jen zapomenout na traumata z rodin, nebo je snad také patologicky pedofilní?

Ale ani manželský pár, který mrtvého našel, nemá ve svých vztazích zcela jasno. Kristina touží po dítěti, její uzurpátorský a manipulativní manžel nikoliv. Děsivý objev v lese je úplně rozdělí. Reinhardt si chlapce dokonce vyfotí na mobil a je celý nadšený z toho, že může být korunním svědkem. Těší ho o tragédii vyprávět a dokonce se pustí do pátrání na vlastní pěst. Je jak sup parazitující na cizím neštěstí. To otřese zbytky Kristininy příchylnosti k němu a po hrozivém objevu se rozhoduje vzít svůj život do svých rukou.

Vyšetřovatelé Sejer a Scarre také nejsou pouze kriminalisty, které zajímá jen dopadení pachatele. Zkoumají jeho motivaci, analyzují jeho myšlenky, touhy a snaží se vžít do situace toho, kdo miluje jinak. Ve svých rozpravách hledají pravdu, ale nejen tu, po jejímž poznání touží pozůstalí.

Čtenář se tak stává nejen tím, kdo hledí pod ruky kriminalistům, ale také tím, kdo může nahlédnout do pachatelovy mysli, ale i do myslí rodičů truchlících pro své děti. Psychologické drama, ač nabízí faktické objasnění případů, vyvolává v pozorném „divákovi“ přímo smršť otázek, na něž si musí odpovědět sám.

Karin Fossumová dokazuje, že přezdívku „královna norské krimi“ nedostala bez příčiny. I když možná jako ošetřovatelka nemocných, důchodců či drogově závislých o takové kariéře ani nesnila. Psala sice básně (první sbírku vydala již v roce 1974), později povídky a romány, ale největší věhlas jí přinesla právě desetidílná série s dvojicí kriminalistů Sejerem a Scarrem. Z ní jsme vám prostřednictvím recenzí již představili román Provokatér a Indická nevěsta.

Pokud máte chuť neplout pouze po povrchu, ale baví vás zkoumat i hlubiny lidských duší, je poněkud drsný příběh Kdo miluje jinak tím pravým čtením pro vás.

Přečtěte si i ukázku z knihy.

Související knihy

Fossumová, Karin

Host, 2014