Soubor reportáží Křižovatka zvaná Balkán od Martina Ježka je kolekcí padesáti komentářů, postřehů a připomínek, které byly sbírány po dlouhou dobu. Autor ví moc dobře, o čem píše, při studiích v Bělehradě i jako redaktor zahraničního vysílání Českého rozhlasu strávil na Balkáně podstatnou část svého života. Znalost místního jazyka a prostředí se mu staly klíčem k pochopení mentality místních lidí, která je tolik podobná naší, byť se historicky utvářela jinými tlaky.

Reportáže, nebo spíše obsáhlejší komentáře, se neomezují jen na politickou situaci v zemi. Politika a náboženství tu v životních příbězích lidí hrají důležitou roli, ale autor nestaví jen na nich. Každodenní rituály obyčejného života, vzájemné vztahy mezi jednotlivými etniky, úsměvné příhody z cest. To vše vytváří pestrou mozaiku složenou z dojmů a prožitků. Po přečtení skutečně máte pocit, že jste prošli cestou, kterou vás autor umně během čtení vede. To, co ale Martin Ježek umí nejlépe, je trefně pojmenovat některé z palčivých problémů zdejších lidí.

Na 264 stranách projdeme Chorvatskem, Černou Horou, dodnes vnitřně rozpolcenou Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a neustále diskutovaným Kosovem, drsnou Albánií i Makedonií. Balkán je světem sám o sobě, s vlastními pravidly, ale především s lidmi a jejich životními osudy. Právě skrze rozhovory s místními, kteří se vyjadřují k  jednotlivostem, dostává kniha naprosto autentický rozměr. Drobné detaily tvoří celek, a malá zrnka lidských příběhů nás vedou celou napínavou knihou.

Jak vnímají nacionální otázky Srbové? Proč je klášter ve Visoki Dečani za ostnatým drátem? Ačkoliv Balkán je dodnes z části rozdělen ploty a minovými poli, lidé tu k sobě mají možná blíž. Je masakr ve Srebrenici památníkem zbytečné občanské války, nebo to všechno bylo trochu jinak? A co otázka nezávislosti Kosova, na jedné straně vítaná, jinde zatracovaná? Co jména vrcholných představitelů, které známe jen ze zpráv – Slobodan Miloševič či Ibrahim Rugova? Co to vlastně bylo za lidi, se v České republice nedozvíme. Musíme se na to zeptat místních. A tuhle práce udělal autor za nás.

Nechal si vyprávět příběhy, ze kterých sestavil mimořádnou knihu s cestopisným nábojem. Ale přečtou si ji i lidé, které politika netrápí. Pokud dáváte přednost dobré, té pravé bosenské kávě, nebo ostré pálence rakiji, zůstává Křižovatka zvaná Balkán nadále tím pravým čtením pro vás. Zajímavostí, postřehů a drobností zde najdete spoustu. Své kouzlo má i vyprávění o českých enklávách, Goranech nebo o výletu do Bele Crkve, kde dodnes žijí potomci českých emigrantů. I vztah k Čechům je zde pěkně demonstrován na příkladu „Masarika“, nebo nedávném albánském chvalořečení Václava Havla.

Kniha je doprovázena barevnými fotografiemi. Možná si po jejich zhlédnutí řeknete, že Martin Ježek je mnohem lepší vypravěč a reportér než fotograf. I tak je celkový vizuální dojem a provázanost s textem na vysoké úrovni. Ať už se tedy chcete při čtení ztratit v balkánském Babylonu, brouzdat po ulicích Sarajeva nebo se nechat unést prosluněnou pohodou u jezera Ochrid, neváhejte a sáhněte po knize Křižovatka zvaná Balkán. Neztratíte se.

Související knihy

Ježek, Martin

Mladá fronta, 2010