Kniha přináší nový pohled na československé dějiny od komunistického převratu do počátku normalizace. Ke každému roku období 1948–1970 se váže jeden či dva silné příběhy, zpracované formou historických reportáží. Kniha přibližuje málo známé skutečnosti ze zahraničních aktivit komunistického Československa (Češi v korejské válce, na Kubě, v Africe či Indonésii), nové zpracovává klíčové události (Únor 1948, kolektivizace), dotýká se i kulturních a společenských fenoménů a popisuje některé protikomunistické aktivity.
Jednotlivé kapitoly jsou přepracovanými a doplněnými reportážemi, které až na dvě vyšly v letech 2003–2013 v příloze Lidových novin Orientace.

Ukázka z knihy

Tomáš Sedláček byl jedním hrdinů zahraničního odboje. Jako důstoj­ník druhé paradesantní brigády se zúčastnil bojů na Dukle a ve Sloven­ském národním povstání. V roce 1946 začal studovat Vysokou školu vá­lečnou v Praze. Ve volbách tehdy volil národní socialisty, ale politicky se nijak neangažoval. „Snažili jsme se pokračovat v tom, kde jsme skončili v osmatřicátém,“ říká a připomíná tradici apolitické prvorepublikové armády, jejíž důstojníci neměli ani volební právo. Únor 1948 na Vysoké škole válečné podle něj postrádal dramatické momenty. „Výuka probí­hala úplně normálně, jenom se najednou začali prosazovat lidé, o nichž jsme předtím vůbec netušili, že jsou v partaji.“ Také řady posluchačů trochu prořídly: „Politicky jsem byl tak trošku naivní, takže jsem ne­odhadl, co se může stát. Spousta kluků ze Západu okamžitě utekla.“

Mladý major se snažil dokončit školu, což se mu v létě i podařilo. Když odmítl vstoupit do komunistické strany, byl si vědom, že je to konec jeho „slibné kariéry“. Na odchod do zahraničí však nepomýš­lel, protože tušil, že by to nebylo nakrátko. Přiznává, že měl dlouho o komunistické politice iluze: „Zpočátku to tak zle nevypadalo. O co komunistům jde, to se ukázalo až později.“

O  co komunistům jde, bylo naopak jasné Františku Kovandovi. Po­dle něj komunisté v únoru „zabránili pravici zvrátit lidově demokra­tický vývoj zpět do poměrů první republiky“. František Kovanda zůstal straně, do níž vstoupil v den svých osmnáctých narozenin, dodnes věrný. Návštěva v jeho bytě na jednom pražském sídlišti připomíná trochu výlet strojem času. Obrovské knihovně tu vévodí busta Lenina a pod ní najdeme snad veškerou komunistickou literaturu, která u nás kdy vyšla, sebranými spisy Gottwalda počínaje a protokoly sjezdů KSČ konče. Těžko však Kovandu označit za dogmatika: v jeho knihovně stojí také stovky svazků po roce 1989 vydané historické a politologické literatury a kromě dalších novin má předplacené i Lidovky, které po­važuje za „výborný antikomunistický tisk“.

František Kovanda se po osvobození vyučil ve Škodě Mladá Bo­leslav a začal se angažovat v mládežnickém hnutí. V únoru 1947 byl jmenován za mládež členem závodní rady, orgánu, který měl v auto­mobilce hlavní slovo. Díky tomu se v neděli 22. února 1948 zúčastnil v Praze sjezdu závodních rad, který komunisté zcela ovládli. „Na tom sjezdu jsme jasně řekli, že půjdeme buď dopředu, nebo uděláme krok zpět a ztratíme všechno, co jsme od roku 1945 vyzískali,“ vzpomíná. Když se vrátil do Boleslavi, továrnu již střežili členové Lidových milicí, které byly v sobotu vyzbrojeny. Další dny podle něj proběhly celkem klidně. „Akční výbor vyhodil asi 20 nebo 30 úředníků, národních so­cialistů. V tu ránu tam přišli starší chlapi a říkali, chlapi, neblbněte, to jste vyhodili zkušený lidi, co jsou tu ještě od Laurina a Klementa. No tak se zavolali zpátky a ještě se jim omluvili.“

Kovanda dnes uznává, že vláda komunistické strany padla také kvůli své špatné politice. Co si myslí třeba o tom, že se nedalo svobodně cestovat? „Kdyby ten náš režim bejval vydržel ještě deset let, tak by to naše vedení udělalo nějaký úpravy toho, že by se mohlo cestovat, že by se část deviz na to věnovala,“ říká zcela vážně. „No ale dneska mohou cestovat jen ti, co na to mají. My jsme tehdy s manželkou od odborář­ský rekreace byli od Jugoslávie až po Bajkal a za pár set korun,“ dodává.

Boris Šesták je členem KSČ od roku 1939. Pochází z  nuzných poměrů, jeho otec byl ruský legionář, který vinou svých sympatií k  extrémní levici těžko hledal práci. „Vyrůstal jsem odmalinka v boji za lepší život chudejch a utiskovanejch,“ říká Šesták a hodinu popisuje trauma svého života: za okupace se celá rodina podílela na komunistickém odboji, otec zahynul v koncentračním táboře a bratr byl popraven v posledních hodinách války. On sám věznění v Terezíně přežil, ale těžce jej poznamenaly břišní tyfus a tuberkulóza. Po měsíce trvajícím léčení nastoupil jako pomocný úředník ve Svazu pro řepu a cukr a později na generálním ředitelství cukrovarnického průmyslu.

Demise ministrů demokratických stran byla podle Šestáka vyvo­lána západními rozvědkami, které osnovaly pokus o protilidový zvrat. Ve dnech únorové krize v jeho úřadě „přestaly takové ty ostřejší vý­měny názorů“, které tam dříve byly na denním pořádku. „A najednou začali mít jinostraníci zájem o členství ve straně,“ vzpomíná si. „Ještě před pětadvacátým jich několik podalo přihlášku. Po pětadvacátým se nám začaly množit přihlášky, to bylo pomalu, jako když padá sníh.“ Sám se účastnil komunistických demonstrací i generální stávky, ale jinak se podle něj normálně pracovalo. Úřad byl komunisty hlídán ve dne v noci, aby byl „zabezpečen klid a nedošlo k nějakým škodám“. Stejně jako Kovanda uznává i Šesták, že na režimu, který vznikl v únoru 1948, nebylo vše ideální. „Ano, staly se tragické chyby, ale dě­lali to jen lidi.“ A trochu rozčíleně dodává: „Nám se vyčítá Horáková, ale už všichni mlčí o Rosenbergových, ale ono je to to samé.“

Češi v srdci temnoty

Sedmadvacet historických reportáží o prvním čtvrtstoletí vlády komunistů

Autor: Petr Zídek

Počet stran: 376
Formát: 152 × 234 mm
Vazba: vázaná
ISBN: 978-80-242-4251-4
Doporučená cena: 349 Kč

Knihu Češi v srdci temnoty vydalo nakladatelství Universum.

O autorovi

Petr Zídek (* 1971) je historik a novinář. Od roku 2001 působí jako redaktor sobotní přílohy Lidových novin Orientace. Zabývá se především československými dějinami 20. století, mezinárodními vztahy a historií Afriky.

Další knihy autora:

• Po boku – Třiatřicet manželek našich premiérů (1918–2012)
• Příběh herečky – Dělnická prokurátorka Ludmila Brožová a její svět

---

V nakladatelství Universum vycházejí překladové i původní encyklopedie, zeměpisné atlasy, slovníky a lexikony, obrazové publikace, naučné knihy z různých oblastí (např. řada věnovaná historii vojenství), průvodce a cestopisy. Od roku 2000 do prosince roku 2012 byla pod názvem Universum vydávána velká všeobecná encyklopedie, která vyšla v několika aktualizovaných vydáních různých rozsahů a ze které vzešlo i několik menších odvozených projektů.

Související knihy

Češi v srdci temnoty
Sedmadvacet historických reportáží o prvním čtvrtstoletí vlády komunistů

Zídek, Petr

Universum, 2013