Jako dvacátou devátou knihu si ke svým sedmdesátým narozeninám vydal Dick Francis, mimořádně plodný autor hlavně druhé poloviny minulého století, titul Do černého (Longshot, 1990). Tradici špičkového výběru potvrdil pak Knižní klub právě novým vydáním překladu této publikace na sklonku roku 2013. Jedná se o původní překlad z roku 1994 od Jaroslavy Moserové-Davidové, jež u nás představila zřejmě všechny Francisovy tituly napsané do roku 2000, než se na několik let Dick Francis autorsky odmlčel.

Jak je u Francise zvykem, i novela Do černého je postavena hlavně na autorově hluboké znalosti problematiky dostihových koní a lidí kolem nich. Tentokrát za hrdinu příběhu, jenž pokrývá časově jen lehce přes měsíc, zvolil mladého začínajícího romanopisce Johna Kendalla. Ten dosud pracoval pro zážitkovou cestovní kancelář jako expert na přežití v různých podmínkách. Pro svého zaměstnavatele napsal šest příruček vydaných v pevné vazbě právě o tom, jak přežít v nejrůznějších prostředích. Všechny tituly začínají výmluvně frází: „Bezpečný návrat z…“. Kendall v sobě zkouší probudit autora sepsáním svého prvního románu, a zatímco čeká na jeho vydání, pokouší se, podporován svým agentem, napsat další dobrodružný rukopis. Nepříznivá ekonomická situace a náhodná havárie rozvodů v domě, v němž přebýval v podnájmu, jej přivedou do prostředí dosud mu nepříliš známému. Od známého trenéra dostihových koní  Tremayna Vickerse dostane nabídku napsat jeho životopis, kterou navzdory varování svého agenta přijme, právě proto, aby měl po nějakou dobu zase střechu nad hlavou. Už samotný noční příjezd na odlehlou usedlost se ukáže jako test Kendallových schopností přežít za mezních podmínek. A právě tato jeho schopnost jej zároveň uvede mezi všemi vlivnými usedlíky jako obětavého, kompetentního a zároveň bystrého společníka. A stejné vlastnosti jej nakonec přivedou do cesty pachateli rok staré vraždy, který se pokouší zbavit všech potenciálních důkazů bez ohledu na následky. John Kendall nalezne v novém prostředí hodně přátel a sám jim jejich vřelost nejednou oplatí ve skutečných bojích o holý život.

Na rozdíl od stále módnějších trendů, je Dick Francis autorem staré školy. To znamená, že nestaví svůj styl na hrubém jazyce a na přehnaném násilí či sexu. Místo toho si čtenáře získává čtivým příběhem, čestnými hrdiny a zločinci nepostrádajícími charakter. Ač původem Welšan, uznává zjevně plnohodnotně pravidla anglického gentlemanství a neupírá je ani svým postavám. Příběh nestaví ani na přehnaně detailních popisech technických pomůcek, jedinou výjimku tvoří náhledy do dostihových lóží a závodišť, u nichž čerpá autor zjevně ze své vlastní bývalé jezdecké minulosti.

Komu je tedy tento titul určen? Pomineme-li samozřejmě fanoušky autora samotného, mohou po něm sáhnout jak milovníci detektivního žánru, tak i příznivci koní, a to nejen sportovních. Poučení si z něj mohou odnést mladší stejně jako starší čtenáři, díky citlivě volenému slovníku není věkové omezení nijak omezující. Ponaučení tu ovšem mohou hledat i dobrodruzi, protože využití Kendallových vlastních pouček a zkušeností z boje s přírodními živly je přítomno v průběhu celého děje.

Kdo by se měl knize vyhnout? Po Francisově titulu neprahnou snad jen notoričtí odmítači detektivky jako takové. Jinak mne nenapadá nikdo, kdo by se při čtení dvou set osmdesátistránkové novely cítil ošizen, nudil se nebo dokonce knihu v půlce nedočtenu odložil.

K úspěšnému zdolání Francisova Do černého určitě nikdo nemusí být expertem na žádnou oblast lidské činnosti. Autor se o svého čtenáře dobře postará a do všeho potřebného jej zasvětí v průběhu děje, takže až knihu na poslední stránce zájemce zavře, budete bohatší o nové poznatky v mnoha oblastech lidské činnosti. A je dost pravděpodobné, že se nedočkavě začne rozhlížet po dalším z Francisových románů.

Související knihy

Francis, Dick

Euromedia Group, 2013