Válka o černé díry byla jedinečnou vědeckou rozepří – nešlo o žvanění, jakými jsou pseudodebaty nad inteligentním designem nebo globálním oteplováním. Tyto šarlatánské diskuse, namíchané politickými manipulátory k matení naivní veřejnosti, neodrážejí žádné skutečné vědecké argumenty. Naproti tomu rozkol ohledně černých děr se nacházel v samém jádru vědy. Eminentní teoretičtí fyzici se nemohli shodnout, kterým z fyzikálních principů důvěřovat a kterých se vzdát. Mají následovat Hawkinga a jeho konzervativní pohled na prostoročas, neboť Hoofta a mě a náš konzervativní pohled na kvantovou mechaniku? Každý úhel pohledu očividně vedl jen k dalším paradoxům a rozporům. Buď prostoročas – jeviště, na kterém se odehrávají zákony přírody – nebyl tím, za co jsme ho měli, nebo byly chybné posvátné principy entropie a informace. Zase nás oklamaly miliony let kognitivní evoluce a pár set let fyzikálních zkušeností. Opět jsme zjistili, že se musíme smířit s nutností nového přepojení naší mysli.

Válka o černé díry je oslavou lidského ducha a jeho pozoruhodné schopnosti objevovat zákony přírody. Líčí svět našim smyslům mnohem vzdálenější než kvantová mechanika a relativita. Kvantová gravitace se zabývá objekty sto miliard miliardkrát menšími než proton. S takto titěrnými věcmi jsme se nikdy přímo nesetkali a pravděpodobně ani nesetkáme, ale lidský důmysl nám umožnil přijít na jejich existenci – a jak jsme navíc s překvapením zjistili, bránami do takového světa jsou objekty s obrovskými hmotnostmi i rozměry: černé díry.

Válka o černé díry je též kronikou objevů. Holografický princip je jedním z těch nejméně intuitivních abstrakcí celé fyziky. Představuje vyústění více než dvacet let trvajícího válečného konfliktu lidských mozků ohledně osudu informací padajících do černé díry. Nebyla to válka rozeštvaných nepřátel, její hlavní účastníci jsou ve skutečnosti všichni přátelé. Šlo nicméně o zuřivé zápolení myšlenek mezi lidmi, kteří se sice hluboce respektují, ale také spolu zásadně nesouhlasí.

Existuje jeden velmi rozšířený názor, který musím vyvrátit. Lidé si představují fyziky, zejména ty teoretické fyziky, jako šprty a suchary, kteří se zajímají o věci mimozemské, nelidské a nudné. To je ale naprostá hloupost. Ti skvělí fyzici, které znám – a že jich je hodně – jsou obvykle extrémně charismatičtí lidé se silným zápalem pro věc a s fascinující myslí. Rozdíly mezi jejich osobnostmi a tím, jak ve svém oboru přemýšlejí, mě nepřestávají udivovat. Psát o fyzice pro širší publikum a z textu vyloučit tuto lidskou stránku mi proto připadá takové nemastné neslané; opomíjí se tím prostě to zajímavé. Proto jsem se snažil při psaní této knihy zachytit vedle vědecké stránky i emocionální část příběhu.

---

Ukázka pochází z knihy Válka o černé díry, kterou vydalo nakladatelství Dokořán. Celou ukázku si můžete přečíst zde.

Bližší informace o knize najdete v článku Válka o černé díry.

Související knihy

Válka o černé díry
Souboj se Stephenem Hawkingem o záchranu principů kvantové mechaniky

Susskind, Leonard

Dokořán, 2013