O dějinách druhé světové války je napsáno mnoho publikací, existují soupisy a rozbory bitev, studie analyzující ideologii fašismu, vydány byly různé příběhy i deníky z koncentračních táborů. Velmi málo se však mluví o tom, jak se v době války žilo v Německu Němcům, kteří se k režimu nepřidali. Joachim Fest popisuje, jak vnímal fašismus jako školák, své rozhovory s bratry, rodiči, přáteli i spolužáky. Cítil se výjimečně, když mu otec dovolil účastnit se diskuzí u zahradního stolku, když směl společně se starším bratrem Wolfgangem vyslechnout jeho názory na Hitlera a věděl, že je nesmí vyzradit. V době, kdy bylo běžné, že děti, které se zásadám nacionálního socialismu učily ve škole i v mládežnických spolcích a udávaly své rodiče, když se těmito zásadami neřídili, se mohl malý Joachim účastnit tajných setkání odpůrců režimu a navštěvovat rodinné přátele židovského původu. Ani on, či jeho mladší sourozenci z těch diskuzí nic nevyzradili. Cítili se výjimeční a poctění.

V prvních kapitolách popisuje svůj život před nástupem fašismu, dále školní léta, nasazení v armádě, zajetí a nakonec dobu po válce. Autor čtenáře provází událostmi zásadního dějinného významu, jakými byly vypálení Říšského sněmu, obsazení Rakouska, vyhlášení války nebo uzavření míru, ale nezapomíná ani na drobnosti z rodinného života, knihy, které na otcův popud přečetl, operu, k níž ho přivedla teta Doly, existenční problémy rodiny, které museli snášet, když otce propustili ze zaměstnání a jakákoli jiná práce mu byla zakázána, obavy matky i její ztracené sny. Nejsilnějšími momenty jsou pasáže, v nichž vypráví, jak se jeho otec poprvé dozvěděl o masových vraždách Židů, jeho zoufalství pramenící z bezmoci, kdy těmto zvěrstvům nemohl zabránit. Působivé je rovněž vyprávění o tom, jak se připravoval s kamarádem na smrt na frontě, nebo jak nemohl odjet k lůžku nemocného bratra, a dokonce neměl ani zprávy o jeho stavu.

Ukázka z knihy

Na zpáteční cestě otec pokračoval s tím, že nám musí ještě vyprávět, co ke svému zděšení nedávno slyšel v jednom vysílání BBC a o čem nechce mluvit doma v přítomnosti matky. Jeden z komentátorů podrobně popisoval jednu z debat v Dolní sněmovně, podle které nacisté Židy odsunuté z Německa na Východ nejen usídlují v neobydlené krajině, jak se tu a tam šušká a což by samo o sobě bylo dostatečně strašné, ale prý je po desetitisících vraždí. … Na pískových kopcích, když široko daleko kolem nás nebyl nikdo vidět, se ještě krátce vrátil ke svému výbuchu – byl tak rozzuřený, protože má strašné zprávy z Východu. Když jsem ho požádal o bližší informace, odmítl mi odpovědět…

Kniha obsahuje skutečně strhující pasáže, které přečtete jedním dechem. Na druhou stranu, pokud nejste ctitelé německé literatury a vážné hudby, snadno zabřednete do pasáží s popisy knih, oper a divadelních představení. Autor odkazuje na citace z Bible, ke kterým bohužel neuvádí širší kontext. Další citace z angličtiny, francouzštiny či latiny nepřekládá. Nejdůležitějšímu z výroků se naštěstí věnuje Petr Pithart ve své předmluvě. Je však třeba konstatovat, že Fest skvěle poukazuje na paradoxy doby, vykresluje charaktery jednotlivých postav a poslední kapitoly jsou skutečně napínavé. V závěrečném shrnutí pak vysvětluje, hodnotí a sumarizuje období fašismu i následné osvobození.

Joachim Fest (1926 – 2006) byl německým historikem a publicistou. Napsal několik knih, které se věnují období nacismu. Nejvýznamnější je jeho biografie Adolfa Hitlera, která je dodnes považována za základní kámen pro bádání o této osobě. Jeho knihu Já ne! vydalo nakladatelství Práh, má 301 stránek a je doplněna obrazovým materiálem.

Související knihy

Joachim Fest

Práh