V půlce října vydalo nakladatelství Smart Press knihu, při které srdce plesá každému, kdo miluje českou gastronomii. Pojďme si představit kuchařku s vyzkoušenými recepty z každého tuzemského regionu!
Český trh je zahlcen zajímavými a velmi inspirativními kuchařkami, stačí si jen vybrat. Pokud však chcete sáhnout po poctivé kuchařce, která mapuje českou gastronomii ve všech krajích České republiky, můžete mít právě teď vybráno. Nakladatelství Smart Press vydalo 16. 10. 2013 knihu Regionální kuchařka – Všechny chutě Čech, Moravy a Slezska, která obsahuje 13 kapitol podle všech českých regionů.
Mezi ně patří: Brno, Haná, Horácko, Chodsko, Jižní Čechy, Krkonoše, Polabí, Praha, Slezsko, Slovácko, Sudety, Šumava a Valašsko.
Dohromady kniha obsahuje 136 vyzkoušených receptů, které jsou svým způsobem originální, protože je dnes již málokdo zná. Autorka vysvětluje, proč se užívaly zrovna tyto suroviny nebo způsoby přípravy jídla, co se jedlo v minulosti ve všední den i ve svátek, s jakými rituály bylo jídlo spojené atd. Kniha vás seznámí s národopisem, historií, se spoustou zajímavostí, ale především tím nejlepším z kuchyně daného regionu. Těšit se můžete na tradiční polévky, masitá jídla nebo sladkosti. Vše je doplněno krásnými fotografiemi pokrmů i krajiny.
Slezsko
Regionální kuchařka
Všechny chutě Čech, Moravy a Slezska
Autor: Petra Pospěchová
Formát: 172×240
Počet stran: 288
Vazba: Pevná
Provedení: Fotografie receptů
Vydáno: 16. 10. 2013
ISBN: 978-80-87049-65-5
Přečtěte si více o knize Regionální kuchařka
Valašský frgál
Krajový a krajinný kontext gastronomie je ta nejlepší cesta, jak pochopit její kořeny. Jak přijít na to, proč jsou zrovna na Valašsku „trnky, zemňáky, špek a zelé živobytí celé“, proč jsou hanácké omáčky bohaté a proč se v jižních Čechách mohlo másla pořádně zakrajovat. Každý tuzemský region má recepty, které jsou jedinečné. Stačí se podívat třeba jen na sladkosti: v Podkrkonoší mají miletínské modlitbičky a hořické trubičky, na Chodsku ornamentální koláče z máslového těsta, na Valašsku frgále „hruščáky“…
Kromě receptů jídel na vás čekají také fotky jednotlivých
Inspirujte se recepty z knihy Regionální kuchařka – Všechny chutě Čech, Moravy a Slezska!
Kyselica
Hutná valašská polévka z kysaného zelí se dřív snídávala, aby chlapi měli dost síly na práci v lese; jeden talíř je tak vydatný, že stačí místo oběda. Nemluvě o tom, že voňavá kyselica je to nejlepší na ukonejšení těla mučeného kocovinou uhnanou na silvestra nebo při tancovačce po mikulášském jarmeku ve Valašských Kloboukách. Na opačné, slovenské straně Bílých Karpat se dělá její příbuzná, kapustnica. Rozeznáte je na první pohled: kyselica je bílá, kapustnica má načervenalý odstín díky přidané paprice.
Kyselica
(rozpis na 4 porce)
400 g kysaného zelí
300 g brambor
100 g klobásy
100 g slaniny
1 cibule
200 ml zakysané smetany
20 g másla
1 lžíce hladké mouky
50 ml mléka
sůl, pepř, kmín, bobkový list, nové koření
Do většího hrnce dáme vařit zelí i s nálevem a hrnkem vody, ve druhém, s osolenou vodou a kmínem, na kostičky pokrájené brambory. Do hrnce se zelím přidáme ještě několik bobkových listů a pár kuliček nového koření. Když jsou brambory skoro měkké, přidáme je i s vodou do většího hrnce k zelí. Orestujeme na kostičky nakrájenou slaninu, cibuli a na kolečka nakrájenou klobásu. V troše mléka rozkvedláme lžíci mouky, vlijeme do hrnce a důkladně rozmícháme. Pak přidáme osmaženou cibulku, klobásu a slaninu. Za občasného míchání necháme probublávat asi čtvrt hodiny. Nakonec odstavíme z plotýnky a dochutíme zakysanou smetanou, případně solí a pepřem.
———————————————-
Oharková máčka s hovězím
Mezi vyhlášené pochoutky jihomoravského regionu patřívaly znojemské okurky. Zdejší mikroklima se hodí k jejich pěstování, a tak měli místní dost materiálu k ladění dokonalého nálevu. Zatímco jinde se nakládají hlavně okurky hladké, na Znojemsku jsou populární okurky hruboostné neboli bradavičnaté s typickými výčnělky.
Oharková máčka s hovězím
(rozpis na 4 porce)
750 g zadního hovězího
3 kyselé okurky
30 g másla
40 g hladké mouky
250 ml smetany
lák z okurek dle chuti
sůl
Hovězí maso vložíme do litru a půl osolené vroucí vody. Přikryjeme pokličkou a vaříme doměkka, tedy asi dvě hodiny. Z mouky a másla připravíme světlou jíšku, rozředíme ji půl litrem vývaru a chvíli povaříme. Pak vmícháme smetanu a na kostičky nakrájené okurky. Osolíme a ochutíme lákem. Necháme pět minut probublávat a pak podáváme s masem nakrájeným na plátky. Jako příloha se hodí knedlíky nebo vařené brambory.
———————————————-
Kapr namodro
Kapr namodro
(rozpis na 4 porce)
1 kapr o hmotnosti lehce přes 1 kg
2 cibule
2 mrkve
1 menší celer
1 menší pórek
2 bobkové listy
5 zrnek nového koření
10 zrnek pepře
3 lžíce citronové šťávy
100 ml octa
sůl
V hrnci přivedeme k varu asi litr vody. Cibuli oloupeme a nakrájíme na kolečka, mrkev a celer oškrábeme, očistíme a nakrájíme na menší kostečky. Pórek očistíme a naporcujeme na tenčí půlkolečka. Zeleninu vložíme do vroucí vody, přidáme k ní bobkový list, ocet, pepř a nové koření. Necháme lehce probublávat asi půl hodiny. Kapra omyjeme, vykucháme a očistíme od šupin. Pozor – kůže musí zůstat nepoškozená. Vnitřek kapra pokapeme citronovou šťávou a osolíme. Pak jej vložíme do zeleninového vývaru a necháme táhnout asi dvacet minut. Teplotu v hrnci držíme lehce pod bodem varu. Hotového kapra naporcujeme a podáváme s vařenými bramborami či bramborovým salátem.
Ohlasy
Většina z nás neví, že třeba šneci byli v Čechách obvyklou delikatesou dávno před tím, než jsme začali poznávat sushi, fajitas nebo parmskou šunku. Že na slavnostní tabuli patřily slávky nebo že nejčerstvější chřest byl ten od Ivančic. V této knize najdete regionální recepty z celé republiky. Předávaly a „vylepšovaly“ se často celá pokolení a při troše štěstí je budou znát ještě naše babičky. Je však s podivem, kolik vynikajících jídel upadlo v zapomnění.
— Titus Eiáš, šéfkuchař
Rád jím dobré jídlo a čtu dobré knihy. Ty nemusejí být o jídle, aby měly šmak. Ale mají-li pasáže, kde se vaří, peče, dusí, smaží a tak dále, pokaždé se pak mohu pustit – posilněný a potěšený – do zvolna plynoucích popisů, duchaplných dialogů, hloubavých úvah. Regionální kuchařka Petry Pospěchové je především o jídle. Jenže pod i nad pokrmy slyším dialogy, vidím ženské, chlapy, děcka, stařenky, staříky… a sem tam zaštěká pes, zabečí ovce, zakdáká slepice, zavoní bramborová pára, houby, seno, zelí, zabijačka, slivovice, vdolky. Zazní muzika. Zahřmí. Táhnou mraky, vojska a hloubavé úvahy. Po nebi, z lesů, z pastvin. Do Regionální kuchařky by se s chutí začetli i takoví gurmáni jako Honoré de Balzac, Jaroslav Hašek, Ivan Alexejevič Bunin, Ray Bradbury, Agatha Christie, Jan Werich, Betty MacDonald, Ernest Hemingway, William Saroyan, Isaak Babel, Jules Verne, Magdalena Dobromila Rettigová a spousta dalších.
— Antonín Bajaja, spisovatel
O autorce
Petra Pospěchová se narodila v roce 1978 v Olomouci, první vzpomínky má ale z Vizovic, odkud pochází část její rodiny a kde ji babička odmala nechala míchat tvaroh se žloutkem a vykrajovat cukroví. Vystudovala sociologii v Brně, od osmnácti let pracuje v novinách. O gastronomii začala psát v Týdnu, dnes se jí věnuje v Hospodářských novinách. Zbožňuje poctivou domácí kuchyni, zejména tu valašskou. Když zrovna není v redakci ani v kuchyni, chodí a leze po horách.
Zdroj informací a fotografií: nakladatelství Smart Press.
Martina Boledovičová založila společnost Smart Press s. r.o. po dlouholetém působení na českém knižním trhu (Grada Publishing, Mladá fronta) a po studijním pobytu v USA a Německu.
„Jde nám o férovou dlouhodobou spolupráci a vytváření trvalých hodnot – úspěšných knižních titulů. Nabízíme však též přidanou hodnotu – vědět víc.“
Související knihy
Regionální kuchařkaVšechny chutě Čech, Moravy a Slezska
Pospěchová, Petra
Smart Press, 2013