Zamyšlení je dozajista zatíženo nepřesnostmi, pramenícími ze subjektivního pohledu. Postrádá statistickou přesnost, ale konečně i knihy samotné a příběhy v nich obsažené odrážejí individualitu čtenáře.

Zašel jsem do jednoho z nejvýznamnějších obchodních domů s knihami a povídal si s knihkupci. Knihy mají rádi a s chutí se rozpovídali. Prodejny Chapters znají všichni. Lidé sem přicházejí nejen pro nové knihy, ale třeba jen tak posedět nad kávou nebo se přímo na místě do některé z knih začíst. Knihy jsou roztříděny tematicky, tak jak návštěvník očekává. Kuchařky, dětské knihy, science fiction, klasické romány, hudebniny, cestopisy, učebnice, odborné sekce a do řady jiných oddílů, tak jak ostatně napovídá samo jméno obřího knihkupectví – Chapters.

V příjemných zákoutích nalézáme pohodlné židle, kam se může návštěvník s knihou v ruce usadit. Tu svou objeví buď přímo v příslušné polici, nebo prostřednictvím počítače. Tam nalezne přesnou adresu své knihy v prodejně, dozví se, kolik jich je ještě k dispozici, a pokud ji právě ta jeho prodejna už nemá na skladě, zájemce si dohledá, kde ji ještě mají. V případě bezradnosti velmi rádi pomohou knihkupci, kteří se mezi návštěvníky pohybují.

„Jak jsou zastoupeni evropští autoři mezi severoamerickými?“ Byla jedna z mých otázek adresovaných knihkupci. Jmenoval některé evropské autory, které můžeme nalézt přímo v policích, ale američtí a kanadští převažují. Čtenáři přímo nerozlišují, odkud autor pochází. Mezi evropskými se čtenářsky prosazují zejména francouzští, britští, skandinávští.

Pokud hledáme evropskou literaturu, najdeme především díla klasická. Vydávají a prodávají se stále, zájem trvá. Například Dostojevský, Stendhal, Petrarca, Hugo, Galsworthy, Flaubert jsou trvale dostupní. Mezi nimi třeba i Svatopluk Čech.

Zajímalo mě, kolik děl se nějak vztahuje k České republice. Mé hledání v počítačovém systému Chapters přineslo překvapivé výsledky. Celkem se vrátilo osm set padesát tři odkazů. Jaké knihy to jsou? Převažují hudebniny vztahující se ke klasické hudbě. Dvořák, Suk, Fibich, Janáček, Martinů. Tyto knihy a spolu s nimi i audiovizuální nosiče jsou předmětem trvalého zájmu. Mezi českými překládanými autory nenalezneme jména moderních, přesněji módních autorů, která bychom asi očekávali. Zadal jsem konkrétní jména a výsledek byl nulový. Naproti tomu České lidové pohádky zastoupeny jsou. V policích a nebo připravena k objednání jsou díla Čapkova, Kunderova, Havlova, Haškova.

Pozoruhodným objevem byla skutečnost, že o České republice hojně píší autoři z jiných zemí. Sledují současný vývoj v zemích bývalého socialistického bloku. Je však těžké odhadnout, kolik místních čtenářů po takové knize opravdu sáhne. Někteří autoři se věnují sportu, nalezneme však i díla vztahující se například k české architektuře.

„Přibližně třicet procent.“ Taková byla odpověď na mou otázku, kolik čtenářů má elektronickou čtečku. Jde spíše o mladé čtenáře.

A jak vypadá generační zastoupení obecně? Mladí lidé čtou. Čtou hodně a mezi nimi převažují dívky a mladé ženy. Muži se zařazují do čtenářské obce později a orientují se na technickou literaturu, finančnictví, sport. Starší lidé bez rozdílu pohlaví čtou rádi romány nebo detektivky, ale také knihy obrazové a obecně zaměřené umělecky.

Kniha svou budoucnost má. V Chapters bylo jako obvykle plno. Lidé jsou stejní všude na světě a zdá se, že právě sem, mezi knihy přicházejí lidé vlídní a laskaví. Odcházejí-li domů s novou, pečlivě zabalenou knížkou, pak lze tušit, že jde o domov hřejivý. Pod javorovým listem nebo pod lípou.

Související knihy

Hanka, Zdeněk

Mezera, 2009

Hanka, Zdeněk

Mezera, 2010

Hanka, Zdeněk

Mezera, 2010

Hanka, Zdeněk

Mezera, 2010