Není to tak dlouho, kdy byla v literární kavárně knihkupectví Academia představena českému literárnímu světu nová kniha Craiga Russella Vraždy podle Grimmů. Vydalo ji nakladatelství Daranus a já musím nyní, po jejím přečtení, zkonstatovat, že jsem velmi ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou.

Craig Russell je známým spisovatelem detektivek, přičemž většina z nich se stala bestsellerem. Nepředpokládám, že u této tomu bude jinak…

Detektiv Fabel je hlavním hrdinou Russellovy knihy Vraždy podle Grimmů. Člověk, který navenek mezi kolegy působí jako sebevědomý vyšetřovatel, má i svá trápení a starosti. Není tomu zase tak dlouho, co přišel při pátrání po masovém vrahovi o parťáka a jeho kolegyně byla těžce zraněna. Výčitky ho provázejí na každém kroku a neví, zda je správné vzít Annu, která se podle svých vlastních slov již zotavila, zpět do práce. Času ale není nazbyt. V Hamburku řádí vrah, který zanechává vskutku podivné vzkazy. Ustřižený pramen vlasů je jen začátek. Objevují se bizarnější, jako například rukama vydloubnuté oči…

První obětí je žena nalezená na břehu Labe. Její naaranžovaná vražda nejprve detektivům připomíná pohádku Malá mořská víla Hanse Christiana Andersena. Nakonec ale dospějí k závěru, že tento vrah až smrtelně miluje pohádky bratří Grimmů. Následuje Šípková Růženka nebo Jeníček a Mařenka. Co ale mají tyto vraždy kromě zmiňovaných příběhů společného? Podle čeho si vrah své oběti vyhledává? A jaký má motiv k takovým hrůzným činům? Jakou roli v celé kauze hraje kniha Gerharda Weisse Pohádková cesta, která čtenáři podává opak toho, co Grimmové? Ukazuje na temnotu, která se skrývá uvnitř člověka – pomáhá ale i vraždit?

Spousta nezodpovězených otázek, na které hledá tým hamburské kriminálky odpovědi. Než je ale najdou, budou muset překonat mnoho překážek a splétat velmi pomalu nitky, které je nakonec snad dovedou k samotnému vrahovi.

Nejsem žádným velkým příznivcem mnohasetstránkových knih, navíc ještě s detektivní tématikou. Ne proto, že bych neměla podobné knihy ráda. Bohužel, většinou je to z toho důvodu, že jejich autoři jen natahují děj a kniha pak nepůsobí vůbec přitažlivě. I kniha Craiga Russella má téměř čtyři sta stránek. Jenže tentokrát jsem byla nadšená!

Od první věty budou vaše oči klouzat po řádcích a s nedočkavostí budete obracet další a další stránku. V žádném případě tady nenajdete „hluché“ místo, kdy byste měli chuť pár stránek přeskočit. Neuděláte to. Budete mít totiž pocit, že přijdete o něco důležitého. Třeba další stopu, kterou se Fabelovu týmu podařilo zjistit. Nebo budete mít možnost nahlédnout do duše vraha. A ono to tak skutečně je. Craig Russell vás nebude falešně chtít udržet při čtení. Tato kniha je totiž napínavá od prvního do posledního řádku. Možná už to bude znít jako klišé, ale doslova ji budete hltat. Příběh vás vtáhne do děje natolik, že budete s detektivem Fabelem držet palce, aby tento člověk byl už skutečně oním hledaným vrahem. Jenže žádné velké hádání se konat nebude. Russell vás nenechá jednak vydechnout akčností celého příběhu, ale především vás bude udržovat v napětí do poslední chvíle. A kdo je tím skutečným vrahem, bude překvapením možná nejen pro vás…

Nadchlo mě, s jakou lehkostí se autor věnuje popisu okolí, aby byl čtenář obeznámen s prostředím, ve kterém se scéna právě odehrává. Žádné dlouhé a zbytečné věty pro představu. Přímo při akci dostáváte tyto důležité informace, které vám dají jasnou představu toho, kde jste. Třeba stejně jako Anna ve starém skladišti plném harampádí, kde podezřelý motorkář svírá někde v koutě v ruce železnou tyč, jež by ji dokázala na místě zabít.

Autor dokázal naprosto jednoduše, ale zcela výstižně ukázat čtenáři sebemenší detail, který by mohl být pro vyšetřování důležitý. Ukazuje ho přesně tak, jak si ho všímají vyšetřovatelé, nechá vás ale, abyste si mysleli, že tento důkaz jste viděli první zrovna vy.

Craig Russell sbírá informace a nasává atmosféru tam, kde bude místo činu v jeho příbězích. Konzultuje každou maličkost i s policejními orgány. Možná právě proto je i tato kniha tak výborně zpracovaná, bez chybičky, bez nudnosti a šedi.

Nechá vás nahlédnout do policejní práce, seznámíte se s úkoly jednotlivých členů týmu. Toto má hodně velký význam, abyste pochopili jejich součinnost při vyšetřování. Opět ale žádné poučky pod čarou nečekejte. Vše pochopíte „v běhu“, záživně a bez pocitu nudy. I když po pravdě, číst pojmenování německých hodností je dost zajímavé jako jazykolam…

Vraždy podle Grimmů jsou velmi dobrou detektivkou, ke které se budete nepochybně rádi vracet. Určitě si ji přečtěte, takových výborných knih není na našem trhu zase tolik.

Související knihy

Russell, Craig

Daranus, 2011