Emil a detektivové (1929) je dětská detektivka, nadmíru šťastně a vtipně spojená s výchovným poučením. Je to knížka veselá, plná naděje a zápletek, v níž morálka příběhu přirozeně a nenásilně vyplývá z chování dětských hrdinů. Kniha byla prvním triumfem známého německého spisovatele a znalce dětské psychologie Ericha Kästnera a do dnešních dnů se dočkala překladu do 59 světových jazyků. Kästnerův Emil si získal literární svět nejen coby vlaštovka nového žánru – dětské detektivky, ale také novátorským pojetím příběhu, ve kterém nevystupují učesané typy hodných dítek, ale opravdoví malí kluci a děvčata, se všemi svými dobrými vlastnostmi i nešvary. Napínavý děj autor navíc zasadil mimo tehdy obvyklé pohádkové kulisy, do obrovského a neznámého Berlína obydleného skutečnými lidmi z masa a kostí. Tyto prvky ve spojení s nadčasovým Kästnerovým humorem zajistily titulu celosvětovou popularitu a spolehlivě dopravily Emila s jeho prázdninovým kufříkem až ke čtenářům 21. století.

 

Emil a detektivové vychází v režii Jana Jiráně pod hlavičkou vydavatelství Audioberg. Ve formě mluveného slova se u nás kniha objevuje vůbec poprvé. Příběh je doprovázen původní hudbou slovenského skladatele Petera Bindera.

Erich Kästner: Emil a detektivové

Vydavatelství Audioberg, ke stáhnutí na Audiotéka.cz
Režie: Jan Jiráň
Účinkují: Jiří Lábus, Oldřich Navrátil, Dana Batulková, Marek Eben, Libuše Švormová, Josef Somr, Jaroslava Kretschmerová, Arnošt Goldflam a Dismanův rozhlasový dětský soubor

 

Rozhovor s interprety

V „Emilovi a detektivech“ mluvíte roli autora (Ericha Kästnera), který vstoupil do vlastního příběhu? Setkal jste se někdy s podobnou úlohou? A jaká si myslíte že bývá motivace autora sám sebe do příběhu umístit?

Marek Eben: Řekl bych, že už se to párkát stalo, třeba u Medvídka Pú se autor taky projevuje, vlastně je vypravěčem celého příběhu. Myslím, že to autoři dělají proto, že vycházejí z vyprávění vlastním dětem a možná se to pak projeví i v knížce.

Do děje vstupujete v momentě, kdy půjčujete Emilovi peníze na tramvajovou jízdenku a zachraňujete ho tak před průvodčím. Jel jste někdy v životě sám jako černý pasažér?

Marek Eben: To víte, že ano, ale je to už hodně dlouho, asi za studentských let. Ale pamatuji si, že jsem jednou vlezl do tramvaje bez jízdenky a oslovil jsem prvního cestujícího, jestli náhodou nemá jednu nazbyt, že bych koupil. A on povídá: „Nemám, já jsem revizor.“ Ale byl uznalý, že viděl tu snahu, tak mě pustil.

Mnozí herci jsou na jevišti schopni zcela splynout se svou rolí, což jim často ulehčují kostýmy, dekorace a pomyslná hranice mezi scénou a hledištěm. Je něco takového možné i ve studiu, kde přítomnost mikrofonů, textů a vstupy režiséra tuto iluzi narušují?

Marek Eben: Já to cítím spíš opačně. Koncentrace, jakou máte v rozhlasovém studiu, se s divadlem, kde na vás někdo svítí, máte kostým, staráte se o rekvizity, nedá srovnat. Já cítím rozhlasové studio jako daleko intimnější prostor a nesmírně rád tam pracuji.

V „Emilovi a detektivech“ mluvíte roli maminky. Jedná se o příběh ze 20. let minulého století. Myslíte si, že tehdejší matky se hodně lišily od těch dnešních, nebo se jejich starosti zas tak moc nezměnily?

Dana Batulková: V zásadě a v samém základu je to asi stejné, možná byly tehdy trochu přísnější,ale existenční starosti měly jako my, obzvlášt když zůstaly samy. Možná ten svět byl trochu bezpečnější.

Připadá Vám správné, že dětští protagonisté v knize vezmou spravedlnost do svých rukou a pustí se za zlodějem neznámým městem, nebo byste skutečného Emila za podobnou „klukovinu“ moc nepochválila?

Dana Batulková: Naštěstí rodiče nevědí úplně všechno A pak zpětně, když máte potomka zdravého vedle sebe, se to už hodnotí jinak. Ale tady je to moc krásný příběh, kdy děti vlastně dají dospělým lekci, jaké to je ještě věřit ve spravedlnost, jít za tím, spojit se s ostatními, pomáhat si. Je to i takový symbol osamostatnění, dospívání.

Jste uznávaná herečka, pracujete v divadle, natáčíte, máte zkušenost i s mluveným slovem. Jak se nahrávání ve studiu liší od kontaktu s živým publikem?

Dana Batulková: Nemáte zpětnou vazbu, jste sám, mikrofon, režisér. Je to jemná práce jenom s hlasem.

V „Emilovi a detektivech“ mluvíte roli zloděje, který ve vlaku okrade spícího chlapce. Jaký máte vztah k záporným rolím, je pro Vás tato poloha snadná?

Oldřich Navrátil: Obecně se říká,že se lépe hrají „záporáci“. Není to pravda. Máte-li dobře zahrát „klaďáka“či „záporáka“, stojí to vždycky úsilí. Vždycky totiž hrajete na prvním místě živého člověka. Představte si, že dostanete roli mistra Jana Husa. Ten je považován za velkého „klaďase“, ale ztvárnit ho pravdivě, věrohodně, to je sakra práce!

Posloucháte audioknihy? Myslíte si, že mluvené slovo je médiem 21. století?

Oldřich Navrátil: Mnohem raději a hodně čtu. Ale mluvené slovo vždycky bylo a bude pěkným, rád vzpomínám třeba na nedělní rozhlasové pohádky.

V Emilovi a detektivech hraješ hlavního hrdinu. Jak bys svoji postavu popsal? Je něco, v čem jste si vy dva podobní?

Sebastian Baalbaki: Emil Tischbein je úplně obyčejný kluk, který zažije velké a neočekávané dobrodružství, které by chtěl asi zažít každý kluk i holka. Ale podobní si tolik nejsme, protože nejsem takovej slušňák jako on.

Jaké poučení podle tebe z příběhu vyplývá?

Sebatian Baalbaki: Na první pohled může vypadat člověk slušně, ale uvnitř může být úplně jiný nebo taky nesuď knihu podle obalu.

Jak se ti pracovalo s dospělými herci? Nebyl jsi nervózní? S kým bylo nahrávání nejtěžší?

Sebatian Baalbaki: S dospělými herci se mi pracovalo velmi dobře, prože jsem se nahrávání zasmál i něčemu přiučil. Navíc jsem se setkal s hlasy mých oblíbených herců, které jsem od mala poslouchal v audioknihách i dramatizacích. A… nejtěžší rozhodně nebylo, ale bylo mi opravdu ctí pracovat s panem Somrem, který je v dramatizacích jeden z mých nejoblíbenějších herců a take s panem Ebenem, kterého znám hlavně z audioknih, kde se mi moc líbí.

Na závěr – co byste popřáli „Emilovi“?

Marek Eben: Aby si ho posluchači v té záplavě různých desek detektivně našli.
Dana Batulková: Ať ho slyší co nejvíc dětí a samozřejmě i dospělých a udělá jim jeho příběh radost!
Oldřich Navrátil: Samozřejmě hodně štěstí!
Sebastian Baalbaki: Aby si příště hlídal peníze

Vidoetrailer k audioknize Emil a detektivové

O autorovi předlohy

Erich Kästner (1899–1974) byl německý novinář a spisovatel. Šlo o pacifisticky zaměřeného tvůrce a jednoho z nejznámějších německých spisovatelů 20. století. Světovou proslulost získal zejména prostřednictvím svých děl z oblasti literatury pro děti, za která získal v roce 1960 Cenu Hanse Christiana Andersena. Mimoto se zabýval i poezií a pracoval pro rozhlas a televizi.

(Foto a info o autorovi Audioberg.cz)

---

Audiotéka.cz

Audiotéka.cz nabízí audioknihy ke stažení do chytrých mobilních telefonů, tabletů a počítačů. Je jedinou specializovanou službou svého druhu v České republice a ve své nabídce má přes 1600 titulů mluveného slova všech významných českých vydavatelů. Audiotéka umožňuje svým zákazníkům přístup k audioknihám kdykoliv a kdekoliv. Uživatelé mají přístup k celému katalogu i ke své virtuální „Poličce“ se všemi zakoupenými audioknihami přes aplikace pro iPhone, iPad nebo mobilní telefony a tablety se systémy Android nebo Windows Phone.

Související knihy

Emil a detektivové
audiokniha

Kästner, Erich - Jiráň, Jan

Audiotéka.cz, 2013