Poznejte kraj soutoku Vltavy a Sázavy, který vábil již generace našich praprarodičů!

Štěchovice a okolí

Mandát

Doba vzniku hostince Mandátu bezpochyby spadá až do středověku. Ve 30. letech 20. století hostinec provozovali sourozenci Antonín a Marie Rezkovi, kteří ho i s pozemky táhnoucími se až ke Šlemínu zdědili po rodi- čích. V roce 1914 přistavěl štěchovický stavitel Sakař k hostinci stodolu později přestavěnou na chlév a sklípek na pivo. Stržena byla po dřenici v roce 1940. V roce 1936 byl celý hostinec davelským stavitelem Ladislavem Dvořákem přestavěn na moderní dvoupatrovou restauraci. V přízemí se nalézal výčep s kuchyní, v patře 5 pokojů pro hosty a před podnikem byla letní terasa. Po zřízení výcvikového prostoru SS zde byli ubytováni němečtí důstojníci. Po smrti majitelů Rezkových převzala objekt obec Hradištko a v 80. letech ho odkoupil Výzkumný ústav plemenářský na Hradištku.

Šlemín

Několik chalup rozkládajících se na pravém břehu Vltavy asi na půl cesty mezi Brunšovem a Mandátem tvoří osadu zvanou Šlemín. Šlemín správně spadal ke Hradišťku a byl známý svou hrnčířskou tradicí. Stejně jako v okolí se i zde od počátku 20. let projevil zvýšený zájem letních hostí o tento kraj. V chalupě stojící nejblíže při řece se nalézal zahradní hostinec Františka Lomana, později zvaný podle nového majitele „U Pokorných“. V roce 1932 byl hostinskému J. Pokornému povolen na Šlemíně veřejný přívoz přes Vltavu. Ten byl pak hojně používán obyvateli Hradištka pro cesty na opačnou stranu řeky, k zastávce autobusové linky ze Slap do Prahy. Při ledové dřenici na jaře roku 1940 byl hostinec značně poničen a musel být stržen.

Brunšov

Pro Brunšov i Štěchovice bylo zavedení pravidelné lodní dopravy na trati Štěchovice–Praha skutečně přelomovým okamžikem. Jednalo se o první možnost pravidelného spojení s hlavním městem, což umožnilo nejen cesty obyvatel Povltaví za prací do Prahy, ale bezpochyby došlo také ke zpřístupnění krás tohoto kraje obyvatelům hlavního města a předurčilo tak Brunšov i Štěchovice pro roli vyhledávaného letoviska. První parník připlul do Štěchovic 26. srpna 1865. Jednalo se o parník PRAHA a kormidlován byl štěchovickým rodákem Josefem Taterem.

 

Mezi Vltavu a Sázavu se ale necestovalo jen na počátku minulého století. Tento kraj přitahuje turisty i dnes. Dokonce vznikají nové atrakce – i pod vodou! Nevěříte?

Socha pod vodou

Neobvyklý projekt ponoření menší repliky sochy sv. Jana Nepomuckého do míst, kde stávala původní socha ve Svatojánských proudech, realizoval sochař Váňa. Vysekal sochu sv. Jana Nepomuckého, která byla vysvěcena na pražských slavnostech Navalis 2012. Potápěči z Williteamu ještě téhož roku osadili na její původní místo na dno Slapské přehrady k bývalým Svatojánským proudům. Na první pohled tak trochu bláznivý nápad se nakonec proměnil ve skutečnost: socha byla spuštěna do hloubky čtyřiceti metrů ve slapské přehradní nádrži.

Svatojánské proudy

Vltavské údolí kolem Štěchovické přehrady bývalo před sedmdesáti lety oblíbeným turistickým místem. V letech 1949-54 byl však splavněn střední tok Vltavy. Byla postavena přehradní nádrž Slapy dlouhá 44 kilometrů, která údolí zatopila a dnes na toto krásné místo málokdo zavítá.

V místech náplavky Slapské přehrady začínal velmi peřejnatý úsek Vltavy. Ten dostal název Vltavské nebo Štěchovické proudy, později Svatojánské proudy. Tento sedmikilometrový úsek se spádem 20metrů, který  je dnes zatopen Štěchovickou přehradou, představoval poslední překážku při plavení vorů a nákladních lodí do Prahy.

Po nástupu Habsburků na český trůn probíhal mezi českými a rakouskými zeměmi probíhal čilý obchod se solí. Sůl se dovážela z Rakouska povozy do Českých Budějovic a dál pokračovala na lodicích a vorech po Vltavě až do Prahy. Cesta po řece byla náročná a velmi nebezpečná, v korytě řeky číhala zrádná skaliska a zejména divoké peřeje. Za vlády Ferdinanda I. bylo řečiště částečně upraveno, stavěly se jezy a trhaly skály. Císař Ferdinand III. v roce 1640 pověřil strahovského opata úpravou řečiště. Jednalo se zejména o odstranění velkého skaliska, které tvořilo nebezpečný Hořejší slap. Skála zasahovala téměř až do poloviny řečiště a pro plavce tak tvořila největší překážku. Úpravy skončily v roce 1643, ale i přesto si proudy uchovaly značnou divokost.

Na paměť této události byl na zbytku odstraněného skaliska vztyčen Ferdinandův sloup, zvaný také Solný. V roce 1722 byla nedaleko sloupu umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, patrona plavců. Podle této sochy dostaly proudy název Svatojánské. Obě památky se nacházely na levém břehu Vltavy. Před napuštěním Slapské přehrady byly přemístěny pod hráz, kde stojí dodnes.

 

Takže buď se vypravíte za sochou sv. Jana Nepomuckého suchou nohou nebo si oblečete skafandr a ponoříte se pod hladinu. A teď se jen pokochejte nádhernými snímky fotografa  Jana Kavaleho různých Vltavských zákoutí:

Vltava

Autor fotografií

Jan Kavale (*1953) – absolvent SPŠ strojní v Klatovech. Fotografuje od patnácti let. Dosud vydal 15 obrazových publikací včetně tří cestopisných. Životní láskou se mu stala krajina Šumavy. Součástí tvorby Jana Kavaleho jsou kalendáře a fotografování pro časopis Vítaný host na Šumavě.

———————————————————-

Ukázky, které jsme vám dnes přinesli, jsou z knih o Vltavě: Krajem soutoku Vltavy se Sázavou, Toulky mezi Vltavou a Sázavou a Vltava

Krajem soutoku Vltavy se Sázavou

Autor: Vojtěch Pavelčík
Fotografie: Josef Dvořák
Počet stran: 296

Josef Dvořák, rodák z Davle, dokumentoval v první polovině 20. století místa, která v dnešní době už nemáme možnost prozkoumat – některá z nich zmizela pod hladinou vodních děl vltavské kaskády. Unikátní dědictví, které nám na stovkách fotografií ateliéru pana Dvořáka zbylo, uspořádal podle lokalit Vojtěch Pavelčík.

 

Toulky mezi Vltavou a Sázavou
Zábavný průvodce po cestách, kde se snoubí historie se současností

Autor: Václav Šmerák a kol.
Počet stran: 200

Průvodce po pozoruhodných místech mezi Vltavou a Sázavou nabízí bohatou škálu tipů na výlety za historií a současností jednoho z nejkrásnějších regionů Čech. Autoři vám doporučí návštěvu Smetanovy vyhlídky u Třebsína a řady dalších památných míst a poradí vám, kde hledat staré vorařské skály a legendární osady Ztracenka, Proudy na Vltavě nebo Údolí ticha na Sázavě.

 

Vltava
Obrazové putování řekou od pramene k soutoku

Autor: Libor Chvojka, Jan Kavale
Počet stran: 272

Současnost i historie Vltavy na 35 panoramatických, 50 archivních a 136 barevných fotografiích. Vydejte se s námi na putování po proudu Vltavy a proti proudu času. Tato výpravná fotografická publikace obsahuje nejen záběry nejkrásnějších a nejcharakterističtějších úseků řeky, ale díky mnoha unikátním archivním snímkům vám nabídne jedinečnou možnost porovnat, jak tyto lokality vypadaly v minulosti.

 

Všechny knihy vydalo nakladatelství Mladá fronta

Související knihy

Vltava
Obrazové putování řekou od pramene k soutoku

Chvojka, Libor - Kavale, Jan

Mladá fronta, 2012

Toulky mezi Vltavou a Sázavou
Zábavný průvodce po cestách, kde se snoubí historie se současností

Šmerák, Václav

Mladá fronta, 2013

Krajem soutoku Vltavy se Sázavou
Místa jižně od Prahy na dobových fotografiích Josefa Dvořáka z Davle

Pavelčík, Vojtěch

Mladá fronta, 2009