Vědecké studie prokázaly, že publikum má na sportovce blahodárný účinek, a čím více svého oblíbeného sportovce nebo sportovní tým podporuje, tím je jeho/jejich výkon lepší. Je-li však sportovec bez disciplíny, psychicky i fyzicky na dně, sami diváci ho k vítězství nedovedou.

Přidáte-li k předchozímu textu třikrát nebo raději čtyřikrát tolik psychologických znalostí, doplněných o relevantní vědecké výzkumy, uděláte si hrubý obrázek o tom, o čem kniha Psychologie sportu z nakladatelství Grada asi je. Schůdnější text, vhodný pro širokou čtenářskou obec, pochází od Davida Toda, Joanne Thatcherové a Rachel Rahmanové. Část knihy obsahující zejména psychologická východiska podložená mnoha teoriemi a koncepty sestavili Nigel Holtová a Rob Lewis. Protože kniha není rozdělena na obecnou a odbornou část, ale obě se ve všech kapitolách neustále prolínají, lze ji snad doporučit pouze zájemcům o sport a psychologii zároveň. Možná by čtenář měl být v první řadě nadšencem do nejrůznějších teorií a výzkumů a až poté zatoužit dozvědět se něco ohledně sportovců, jejich výkonů, psychiky, fyzické stránky nebo něco o jejich osobnosti. Proč jsou takoví, jací jsou? Proč se chovají, jak se chovají? Z čeho pramení úzkost? Jak rozvíjet týmovou kohezi? To jsou jen základní otázky, na něž dostanete odpověď. Teoreticky podloženou.

Publikace je rozdělena do několika samostatných kapitol, např. Působení publika nebo Agrese, a každá na konci obsahuje přehled klíčových pojmů a doporučené literatury – samozřejmě v angličtině. S literaturou se však široce seznámíte i v úplném závěru celého díla, neboť na posledních dvaadvaceti stranách  na vás čeká seznam použitých zdrojů.

Ačkoliv je kniha doplněna o spoustu černobílých tabulek a grafických znázornění pro lepší pochopení textu, laické veřejnosti neprojevující extrémní zájem o psychologii toto dílo nelze doporučit. A pouhý zájem o sport je k četbě nedostačující.

I když se najdou kapitoly, které jsou velice poutavé, a výzkumy překvapivé, nebo jde jednoduše o látku, s níž jste se seznámili již na základních či středních školách (např. typy osobnosti – melancholik, flegmatik, cholerik, sangvinik), publikace jistě neosloví každého. Na druhou stranu lze říci, že nejde o román, novelu nebo povídku, aby se Psychologie sportu musela číst od první do poslední stránky, a tak si jistě každý vybere alespoň pár kapitol, které ho nadchnou, a bude si připadat zas o něco chytřejší.

Související knihy

Rahman, Rachel - Thatcher, Joanne - Tod, David

Grada, 2012