Autoři, profesoři psychologie na univerzitě v Hamburku, vypracovali tzv. hamburský model srozumitelnosti, který definuje čtyři znaky srozumitelného sdělení: jednoduchost, členění/uspořádání, délka/hutnost, dynamičnost. Na základě tohoto konceptu pak uvádějí ukázky a praktická cvičení, která vám dopomohou k tomu, abyste se naučili psát či přednášet srozumitelně.

Knihu Srozumitelné vyjadřování vydalo nakladatelství Grada

PROČ JSOU TEXTY TAK MÁLO SROZUMITELNÉ?

Dříve jsme se domnívali, že obtíže se srozumitelností musíme připisovat pouze sami sobě; že jejich příčinou je snížené nadání pochopit složitý obsah. Jako argument jsme slýchali: „Příčinou nedostatečného porozumění je samotné téma. Náročná témata nelze objasnit jednoduše.“ Když jsme se však otázkou srozumitelnosti začali zabývat podrobněji, dospěli jsme k jinému názoru.

Dnes si myslíme, že obtížná srozumitelnost textů málokdy závisí na obsahu. Obsah sám o sobě nebývá složitý, ale je složitě prezentován – obtížně srozumitelným sdělením. Zastáváme názor, že i skutečně náročný obsah lze s vynaložením určité snahy srozumitelně objasnit obyčejnými vyjadřovacími prostředky. Obtížné porozumění tudíž nevyplývá z toho, CO se sděluje, nýbrž JAK. Nevychází z obsahu, ale z formy textu.

PROČ SE TOLIK LIDÍ VYJADŘUJE MÁLO SROZUMITELNĚ?

Mnozí lidé si této skutečnosti vůbec nejsou vědomi. Píší takříkajíc „jak jim zobák narostl“. Na to, jak čtenáři budou vnímat jejich způsob vyjadřování, neberou ohledy. Jiní navíc usilují o to, aby byli málo srozumitelní. Domnívají se, že obtížně srozumitelným textem udělají větší dojem, získají si jím respekt a pozornost čtenářů či posluchačů. Složitým vyjadřováním se chtějí prezentovat jako lidé intelektuálně na výši.

Doufáme, že tento styl předávání informací si v budoucnu nebude získávat úctu a ve čtenářích či posluchačích naopak probudí dojem, že daný člověk je bezohledný nebo též neschopný přizpůsobit se svým posluchačům/čtenářům. Doufáme, že čtenáři a posluchači jsou stále méně ochotní akceptovat nesrozumitelný styl psaní a vynakládat nadbytečné úsilí a čas na to, aby „rozluštili“ text. Další autoři sdělení se záměrně vyjadřují málo srozumitelně, protože chtějí čtenáře či posluchače udržovat v nevědomosti a například je tím poškodit. Proto bývá miniaturní písmo na smlouvách mnohdy málo srozumitelné.

Z našeho hlediska je tudíž důležité, aby si čtenáři a posluchači uvědomili, že nedostatečná srozumitelnost může sloužit k tomu, aby zamaskovala skutečné záměry. Hlavní příčinou obtížné srozumitelnosti spatřujeme v tom, že většina lidí neví, jak srozumitelné vyjadřování vypadá. Nenaučili se to. Ve škole se totiž tímto tématem nikdo nezabývá.

CHCETE SI OSVOJIT UMĚNÍ SROZUMITELNÉHO VYJADŘOVÁNÍ?

„Samozřejmě,“ odpovíte. „Proto přece čtu tuhle knížku.“ Přesto vás žádáme, abyste se ještě zamysleli nad následujícími otázkami. Z této knihy totiž můžete vytěžit nové dovednosti pouze tehdy, když se s nimi ztotožníte:

Beru ohledy na čas a vynaložené úsilí svých čtenářů, posluchačů či žáků? Považuji čas a úsilí na jejich a své straně za stejně cenné? Skutečně dbám na to, abych jim nepřidělával práci a nemuseli se složitě propracovávat k významu sdělení?

Usiluji o to, abych se vcítil do jejich pozice? Přemýšlím nad tím, v jaké se nacházejí situaci, jaké mají zkušenosti, co je pro ně náročné, co potřebují?

V případě, že mi čtenáři a posluchači nerozumějí, jsem připravený hledat příčiny nejprve sám u sebe? Dokážu si otevřeně přiznat, že jsem se o srozumitelnost snažil málo?

Pokud píšete odborné texty pro určité skupiny, například jako vědec, mohly by být pro vás podnětné i tyto otázky:

Mám dostatečně vysoké sebevědomí, abych své myšlenky, názory a závěry prezentoval jednoduše a skromně a neschovával se za zdánlivě imponující fasádu nesrozumitelnosti?

Mám tolik odvahy a sebevědomí na to, abych takzvaně ustál narážky kolegů, že nejsem plně kompetentní, protože píšu jednoduše a srozumitelně?

Související knihy

Inghard, Langer - von Thun Friedemann, Schulz - Reinhard, Tausch

Grada, 2013