Michaela Burdová na sebe upoutala pozornost v roce 2008, kdy jí vyšel její debut fantasy trilogie Poselství jednorožců. Její třetí díl Záchrana Lilandgarie se umístil na krásném třetím místě v ceně dětí ankety SUK a celá série se objevila mezi dvacítkou nominovaných na Zlatou stuhu 2010. Druhá fantasy série dostala název Křišťály moci a stala se opět velice úspěšnou. Druhý a třetí díl se zařadily na dvanácté místo v anketě o nejoblíbenější dětskou knihu za rok 2011.

14. března 2013 byl na svět slavnostně uveden první díl další série Syn pekel s názvem Vlčí krev. Jak uvedla odpovědná redaktorka nakladatelství Fragment, druhý díl je již napsán, nyní je v rukách redakce a čeká jej ještě korektura. Čtenáři ho mohou očekávat na pultech knihkupectví už letos na podzim.

Kniha vypráví příběh vlkodlaka Nerana, jenž je nazýván také Synem pekel. Ocitnete se na místě Velwetie, tajemné země obývané Temnovlky – nesmrtelnými bytostmi, ze kterých jde strach, a lidé jsou pro ně pouhou kořistí. Minulost Nerana je s Temnovlky pevně spjata. Přesto má možnost záchrany, pokud se spojí s elfkou Liadel. Problémem ovšem je, že ji z duše nenávidí. Dávná zrada, které se dopustil, ho pronásleduje na každém kroku. Otázkou tedy zůstává, jestli se mu podaří zvrátit osud…

Na křtu, jenž se konal v Paláci knih Luxor v Praze, bylo přítomno hlavně mladší publikum. Jejich nadšení a obdiv k Michaele Burdové, resp. její tvorbě, byl spontánní a vznikla tak skvělá, uvolněná atmosféra. K ní nepochybně přispěla i účast další autorky fantasy žánru, Petry Neomillnerové.

Michaela Burdová úspěšně čelila nespočtu otázek moderátorky Hanky Koutné:

Jak vznikl nápad psát knihy?
Byla to náhoda. Dřív mě to k literatuře nijak netáhlo. Spíš jsem ráda kreslila, hlavně komiksy. Když jsem viděla poprvé Pána prstenů, začala jsem se o fantasy zajímat. Mojí první přečtenou knihou byl Eragon. A tak jsem zkusila také něco napsat…

Je to skutečně jen náhoda, že se vám daří psát dobré knihy?
Věřím v osud. Chtěla bych být spisovatelem napořád. Chci věřit, že je to osud.

Která postava z vašich knih je ta nejoblíbenější?
Ze Syna pekel je to Liadel a Neran – protože ráda píšu o záporných postavách. I z Poselství jednorožců a Křišťálů moci mám raději ty „záporáky“.

Jak vymýšlíte jména hrdinů?
Těžko. Z počátku psaní to šlo líp a rychleji. Dívám se na klávesnici a čekám, co mě napadne. Vymýšlím jedno jméno i dvě hodiny. Je to opravdu těžké.

Jak vzniká vaše kniha?
Nejdřív vymyslím příběh, včetně závěru. Pak ho postupně rozepíšu. Občas se mi ale stane, že mě napadne něco zcela jiného a celý příběh musím „překopat“.

Jaký je váš názor na to, že lidé, resp. děti nečtou?
Nemyslím si, že lidi nečtou, že by veškerý čas trávili na Facebooku nebo kdekoli na internetu. Podle mě totiž stíhají oboje – počítač i knihu.

Své slovo dostala i kmotra knihy Petra Neomillnerová.

Sice nebyla tak výřečná jako Michaela Burdová, přesto poskytla návštěvníkům svůj názor na knihu Syn pekel.

„Knížku jsem přečetla včera, za jeden den. Michaela Burdová velmi dobře vybalancovala tu hranici, co člověk může v dětské fantasy prozradit dětem. Z mého pohledu je to těžké, ale já píšu pro dospělé.“

Nutno rovněž podotknout, že Michaela Burdová velmi ráda a pěkně kreslí. Jeden dotaz z publika směřoval i k tomuto tématu – co nejraději kreslí. Odpovědí bylo, že se jedná o zvířata. S jejími ilustracemi se můžete seznámit i v Synovi pekel, kde je najdete na zadní předsádce.

A co popřát Michaele Burdové na závěr? Zcela určitě co nejvíce čtenářů a jejím knihám maximum úspěchů!

Související knihy

Burdová, Michaela

Fragment, 2013