Serafina se na svůj první maškarní bál velmi těšila. Konečně je uvedena do společnosti a možná během dnešní noci pozná svou životní lásku. Ve chvíli, kdy se nechá z plesu odvést světlovlasým mladíkem s rudou maskou, ani netuší, jak moc jí tato chvíle změní život.
Fantasy román Alchymie věčnosti, který u nás vydalo nakladatelství CooBoo, je prvním dílem série Inkarnace od Avery Williamsové. Pod tímto pseudonymem se skrývá americká spisovatelka a básnířka Jessea Perryová. Autorka nyní pracuje na druhém dílu The Impossibility of Tomorrow (Nemožnost zítřka), jenž by měl vyjít letos v červnu.
Během šest set let dlouhého života vystřídala Serafina mnoho těl. Nebýt jejího přítele Cyruse, zemřela by už ve svých čtrnácti letech. Mladík se však do dívky zamiloval, a proto ji zachránil pomocí alchymistické metody, jež umožňuje duším střídat těla. Jenže abyste mohli obelstít smrt a žít věčně, musí někdo zemřít místo vás.
A právě to je důvod, proč se Sera rozhodne od Cyruse utéct a zemřít. Nedokáže zabíjet další nevinné dívky. Ve chvíli, kdy je rozhodnutá spáchat sebevraždu, její plány překazí šestnáctiletá Kailey Morganová. Sera se náhle ocitne v dívčině těle a je nucena žít její život, protože oproti jejím předchozím převtělením, o kterých věděli alespoň Seřini přátelé, nyní nikdo netuší, že Kailey už není mezi živými…
Ačkoliv mi spisovatelčin styl psaní na začátku románu příliš nesedl, s přibývajícími kapitolami jsem si na něj zvykla. Přestože Alchymie věčnosti nemá rychlý spád a většina významnějších událostí se stane v poslední třetině knihy, jedná se o čtivou fantasy s pár napínavými okamžiky, která vás donutí číst dál.
Hlavní hrdinkou je neústupná Serafina, jež se konečně rozhodne vzít rozum do hrsti a opustit Cyruse, ze kterého se stal tyranský zabiják. Místo toho, aby spáchala sebevraždu a zabránila dalšímu zabíjení nevinných dívek, je nucena stát se šestnáctiletou Kailey, a zapomenout tak na svou minulost.
Sera je přesně tím typem hrdinky, jíž si hned oblíbíte, i přestože je zodpovědná za smrt mnoha lidí. Oproti Kailey se k druhým chová mile a přátelsky, čehož si ostatní okamžitě všimnou. Její mysl stále tíží představa, že si ji Cyrus najde, i když se snaží všeho, co by ho k ní mohlo dovést, zbavit.
Majetnický Cyrus je jako stín, který se zhmotní ve chvíli, když to čekáte nejméně. Nebýt jeho, Sera by už byla několik století po smrti, a tak považuje dívku za svůj majetek. Řídí každičký moment jejího života a dívka proti tomu nikdy předtím neprotestovala. Proto ho ani nenapadne, že by se chystala uprchnout.
Poslední důležitou postavou je Noah, Kaileyin kamarád, do kterého se Sera zamiluje a zjistí, že ani ona jemu není lhostejná.
Přestože má téma inkarnace velký potenciál, autorce se ho nepodařilo plně využít. Středoškolské prostředí, do kterého Williamsová zasadila většinu příběhu, nabádá ke stereotypnímu psaní o všedních problémech teenagerů, bez ohledu na to, kolik knih se už tomuto tématu věnovalo.
Děj občas pokulhává a jednání hlavní hrdinky je leckdy těžko uvěřitelné. Totéž platí i pro vedlejší postavy, jejichž činům chybí reálnost a opravdovost. Celkově tak příběh působí nedotaženě, ve chvíli, kdy si autorka nevěděla rady, jak dál, pomohla si zásahem shůry, a naopak ve snaze čtenáře stále udržovat v napějí nechá hrdiny jednat nuceně a nepatřičně.
Williamsová zapomněla vysvětlit hned několik důležitých momentů příběhu, doufejme, že úmyslně a že odpovědi na nezodpovězené otázky přinese druhý díl série.
Celkově bych Alchymii věčnosti ohodnotila jako průměrnou fantasy bez větší hloubky. Přesto je zde stále naděje, že si Williamsová to nejlepší nechala na pokračování, a první díl má být pouze knihou seznamující s problematikou a prostředím.
Ukázka z knihy
Mezi mým a jejím čelem se roztančí modré jiskřičky. Vybaví se mi bouřky z vedra, takové to vzdálené blýskání na noční obloze. V létě jsou docela časté. Blesky bez hromu. A také vlny, co omývají pláž na opuštěné planetě hluboko ve vesmíru. Jasně znějící zvonkohra, hlasy zpívajících hvězd. Spatřím i tvář své matky, ale vypadá jinak, než jak si pamatuju. Má hladkou, skelnou a třpytivou pleť, její duhovky jsou složené ze svítících hvězdiček. Její tmavé vlasy, které jsou k mým jako odraz v zrcadle, jsou prázdno vesmíru a ebenovými copy se jí proplétají komety. Její ústa se pohybují, ale nevychází z nich žádný zvuk. Nevadí, dokážu z jejích hvězdných rtů odezírat. Ještě ne, Serafino, říká. Ještě ne.
Fialová a pak bílá světélka se pohybují tou nejzávratnější rychlostí a já si s leknutím uvědomím, že jsem se škaredě přepočítala. Ještě nikdy jsem neobývala takhle poničené tělo blízko smrti. Přestože cítím, jak moje nesmrtelná podstata pomalu zotavuje zlomené končetiny, po celé jejich délce vystřeluje nesnesitelná palčivá bolest. Překulím se na asfaltu a uvidím své staré tělo, které se už změnilo v prach a spěšně se rozplývá ve větru. (str. 52)
Související knihy
Alchymie věčnostiWilliamsová, Avery
CooBoo, 2013
Při čtení této knihy jsem byla apatická. Celkově mi kniha přijde nudná a dost neuvěřitelná ohledně vztahů mezi postavami. Jediný klad knihy je malý rozsah.