Kathy Letteová předvedla v knize O mé rodině a jiných mimozemšťanech úžasnou schopnost pobavit čtenáře a zároveň je donutit, aby se zamysleli nad situací matek (rodičů) dětí vyžadujících speciální péči.

Jak obal knihy naznačuje, autorka již vydala bestseller Jak zabít manžela. Nečetla jsem ho a přiznám se, že na podobné upoutávky (autor již napsal vynikající dílo, scénář atd.), moc nedám. Ke knize jsem přistupovala jako k velké neznámé. Název mi naznačoval, že se bude jednat o rodinku, v níž budou pravděpodobně vystupovat lidé s neobvyklým chováním -„mimozemšťané“. Jakmile jsem zjistila, že hlavní hrdinka Lucy, učitelka angličtiny, má syna Merlina s Aspergerovým syndromem, se zájmem jsem se začetla do románu, který naprosto věrohodně seznamuje čtenáře s chlapcem, kterému byla dána do života tato diagnóza. Ačkoliv popisované Merlinovo chování a vyjadřování může laikovi připadat neskutečně naivní, humorné či výstřední, přesto je typické pro člověka s diagnózou Aspergera (Aspergerův syndrom je porucha autistického spektra, která se projevuje narušením v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti). Lidé s touto poruchou bývají často nadprůměrně inteligentní a zajímají se o odborné informace z určitých oborů. Přesně tento popis „sedí“ i na Merlina.

Jakmile je Lucyin manžel Jeremy seznámen s diagnózou svého syna, začíná se chovat jako Lochneska – sice existuje, ale dává o sobě vědět jen někdy. Merlinovi jsou dva roky a život s ním je jako na minovém poli. Lucy nikdy neví, kdy šlápne na rozbušku. Jeremy žádá o rozvod a Lucy zůstává se svým synem sama. Ten nepřestává překvapovat – v osmi letech umí zpaměti většinu Hamletových monologů, od devíti a půl let je fascinován kriketem. Pamatuje si každý výsledek zápasu, který se kdy odehrál. Paradoxem je, že tentýž chlapec si nedokáže nakrájet rajče nebo opéci topinku… Lucy ale nechce držet do konce života celibát, a proto se snaží seznámit s jinými muži. Seznamování ale díky Merlinově svérázné upřímnosti dopadá jinak, než si Lucy představuje. Všechny trapasy, které zažívá, jsou popisovány se svěžím humorem. Začtete-li se do knihy, jistě se pobavíte a zjistíte, jestli pro sebe Lucy najde muže a pro Merlina tatínka, který by svérázné vystupování chlapce ustál.

Publikaci rozhodně doporučuji všem, kdo mají rádi legrační vyprávění. Třista dvacet osm stran jsem přečetla jedním dechem. Knihu vydalo nakladatelství Jota v roce 2012.

Ukázka z knihy

“Můj zvláštní syn si poslední dobou začal zapisovat výsledky kriketových zápasů a vydržel u toho celé hodiny. Zpaměti znal kariéru každého hráče, každou směnu, průběh a výsledky každého důležitého zápasu, který se kdy hrál. Byl přesný jako počítač, ale přitom pořád ještě nepoznal, kolik je hodin.“ (str. 65)

Související knihy

Letteová, Kathy

Jota, 2012