Pohádky mají rádi i dospělí

pohádky
Příběhy, které se vám dostávají do rukou, jsou opravdu jedinečné. Vyprávěné jsou takovým stylem, že člověk neví, kam by je zařadil. Sice jsou nazvány pohádkami, ale opravdu byste svému dítku četli o tom, že se lidé mění ve hvězdy, když zemřou?

Dílo napsal český autor David Laňka a ilustrovala ho Markéta Vydrová. Nese název Pohádky pro dospělé děti a nedospělé dospělé. Vyšlo v nakladatelství Triton na podzim roku 2012.

Autor se narodil roku 1974. Vyrůstal v Novém Strašecí. Postupně ho ovlivňovali jeho blízcí a on se rád věnoval různým činnostem. Díky svému bratrovi propadl hudbě. Babička ho zase přivedla k filmu. Rodiče v něm probudili lásku ke knihám a díky spolužačce, na jejíž jméno už si nepamatuje, začal psát.

Svou první knihu napsal v roce 2000 pod názvem Nekončící potlesk. Jedná se o sbírku hereckých portrétů. Dílo mělo velký úspěch, a tak se autor rozhodl psát dál. Tématicky se jeho díla dají zařadit do žánru literatury faktu. Po roce 2003 se ale vydal i jiným směrem. Píše také knížky pro děti. Ve volném čase rád chodí do kina, divadla a je se svou rodinou.

Pohádky pro dospělé děti a nedospělé dospělé obsahují devět krátkých příběhů. Dohromady je spojuje hlavně to, že jsou atypické. Nevypráví o princeznách a dracích, ale o běžných věcech. Je na nich ale něco, co mě k nim táhlo.

První pohádka vypráví o panu Smutném, který bydlí sám v jednom panelovém domě. Sousedé ho považují za divného, a tak se mu vyhýbají velkým obloukem. On je ale jako každý jiný člověk. Jen ho potkalo velké neštěstí, které zaplnilo jeho život.

Hlavním hrdinou druhého vyprávění je sněhová vločka. I ona je smutná, protože její rodiče věčně někde poletují a ona neví, co je to láska. Tak ráda by poznala, jaké to je, když vás maminka obejme nebo tatínek pohoupá na koleni.

Příběh s názvem O středisku pro efektivní využívání energie hlavně poučí o tom, jak je důležité šetřit a neplývat zbytečně neobnovitelnými zdroji. Ale je zde i chvilka, kdy i pan Důsledný přijde na to, že jsou v životě důležitější věci než úspora.

V každém z příběhů se nachází poučení. Avšak nelze odhadnout, jestli ho děti ocení, nebo vůbec pochopí celou pointu vyprávění. Některé věci mohou vyvolat spoustu otázek, na které mají malé děti ještě čas. Knihu bych tak doporučila starším dětem. Odhadovala bych věk na 12 let. To už možná budou vědět, kdo byl Edison a další zmíněné osobnosti.

Nechci ale dílo jen hanit. Líbil se mi humor, kterým autor svou knihu dochutil. I příběhy jsou zajímavé. Musím autora také pochválit za skvělé použití jmen hlavních postav. Všechny totiž vyjadřují vlastnosti svého nositele a čtenář ihned pozná, s kým má tu čest. Rovněž ilustrace perfektně doplňují celkový ráz knihy.

Přemýšlím, komu bych doporučila, aby si Pohádky přečetl. Určitě budou zajímavé pro dospělé, jež mají rádi Malého prince. Dá se říci, že je to hodně podobný styl vyprávění. Obsahuje mnoho cenných rad a poučení, které se dají využít v běžném životě.

Mezi takové patří třeba to, že láska je důležitá a že každý z nás si zaslouží být šťastný. A pod to bych se klidně podepsala.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knize Pohádky pro dospělé děti a nedospělé dospělé

David Laňka

Triton, 2011

Napsat komentář